• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »

  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »

  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »

  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »

  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
«2011»

Památkáři straší příkladem Drážďan. Je to nekorektní

Mnohokrát jsem varoval památkáře, aby nevyhrocovali spor o odstranění otáčivého hlediště z krumlovské zámecké zahrady. Varoval jsem a varuji před tím, aby hrozili vyškrtnutím Krumlova z UNESCO v případě, že bude otáčivé hlediště zachováno. Nepřeji si, aby byl Krumlov vyškrtnut z UNESCO a nepřeji si ani, aby českokrumlovští občané museli jednou rozhodovat zda UNESCO, nebo otáčko.S kastelánem zámku Pavlem Slavkem jsem na toto téma mnohokrát diskutoval. Dr. Slavko argumentoval případem Drážďan, kterým se podle jeho tvrzení po vyškrtnutí z UNESCO snížil počet turistů. Tehdy jsem požádal vedení infocentra v Drážďanech o statistiky návštěvnosti, z nichž vyplynulo, že počet turistů i po vyškrtnutí nadále rostl.

Nicméně, Dr. Slavko v Deníku 5. listopadu opět argumentoval důsledky, které mělo vyškrtnutí: „...v Drážďanech klesly ceny nemovitostí místy až o 30 procent a zároveň se rozjel v centru města stavební boom, který ničí historické hodnoty …… jde o celkový kredit místa a bez UNESCO nastane odklon zájmu bank i významných institucí a město pak hůře sahá po penězích“, konstatoval tehdy Pavel Slavko.

Obrátil jsem se na starostku Drážďan, rektora drážďanské univerzity i na vedení infocentra. Rektor Hans Müller­ Steinhagen k uvedeným výrokům uvedl: „… jsou naprosto nekorektní, ceny nemovitostí v Drážďanech v předchozích letech vzrostly zřetelně výrazněji než ve většině jiných měst v Německu, cestovní ruch nadále výrazně roste, historické jádro budujeme nadále v souladu s památkovou péčí a Drážďany patří k nejkrásnějším městům v Německu. To se projevuje také usídlením větších firem (např. Global Foundries) a silně rostoucím počtem studentů ze západu Německa.“Podobná odpověď přišla od Matthiase Gilbricha z infocentra: „Ceny nemovitostí delší dobu stoupají, od vyloučení Drážďan z UNESCO stoupá počet návštěvníků… v kulturních kruzích nastala sice krátkodobá ztráta vážnosti, na druhé straně se ale projevil respekt plynoucí z toho, že se prosadila vůle občanů i za cenu ztráty titulu kulturního dědictví. Význam titulu pro město byl navíc značně přeceňován.”Opakuji, nepřeji si, aby byl Krumlov vyškrtnut z UNESCO. Ale když i tuto variantu čeští památkáři otevřeli, diskuze se musí vést korektně, na základě ověřených faktů a nestrašit veřejnost.

Českobudějovický deník, 12. 12. 2011