- Moskva, Petrohrad a volby v Rusku
- Památkáři straší příkladem Drážďan. Je to nekorektní
- Jak pejsek s kočičkou připravovali přímou volbu prezidenta
- Dopis Matthiase Gilbricha, vedoucího Informačního centra v Drážďanech
- Dopis Prof. Hanse Müller-Steinhagena, rektora drážďanské univerzity
- Viděl jsem arabský podzim na vlastní oči
- Houba prý dokáže zahubit kůrovce v šumavském lese
- Zachraňme Šumavu podporuje postup správy národního parku
- Nechci, aby se občané rozhodovali mezi točnou a členství v UNESCO
- Kdo má na Šumavě ekonomické zájmy?
- EUROrozVAL. Hrozí politické zřícení Evropy
- Dr. Regina Pelíšková je velmi statečná žena
- Sto dnů denunciace Jana Stráského
- Bitva o pět miliard
- Proč tolik křiku kolem ředitele Stráského?
- Nepřekrucujme fakta o Šumavě
- Žádný ústup se nekoná
- Otázky pro vědce Jihočeské univerzity
- Reakce na vyjádření člena vědecké rady NPŠ
- Další nepravda o Šumavě? Ad Orientace LN 26. 2.: Pošumavské rapsodie
- Ad: Dva možné budoucí programy pro šumavský park
- Ad: Nová vize kraje
Houba prý dokáže zahubit kůrovce v šumavském lese
Prof. Landa ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity opět mediálně otevřel výzkum a využití jeho týmem zkoumané a vyvíjené entomopatogenní houby Beauvaria bassiana. V minulosti jsem se s ním v médiích dostal do sporu mým konstatováním, že se jedná o vychvalovanou houbu, která měla zachránit Šumavu před kůrovcovou kalamitou, a jejíž aplikace se pro neúčinnost již zastavila. Z čeho jsem čerpal informace pro toto tvrzení?
Po celou dobu výzkumu týmem prof. Landy, tedy po dobu cca 3 let, byl výzkum této houby mediálně prezentován jako „spása pro Šumavu“ a z výzkumného týmu „unikaly informace“ o skvělých výsledcích. Z desítek prezentací v tisku cituji novinový text z roku 2010: „Spása pro Šumavu! Houba, co ničí kůrovce. Jihočeští vědci vymysleli spásu pro šumavské lesy, které ničí kůrovec. Objevili mikroskopickou houbu, jež dokáže brouky zabít. Její funkčnost je až neuvěřitelná: zabije 80 procent lýkožroutů smrkových. Stačí ji rozprášit do lesů. Houba pojmenovaná Beauveria bassiana se v šumavských lesích běžně vyskytuje a je přirozeným nepřítelem kůrovce. Když ho napadne, pokryje jeho tělo bílým povlakem, začne je rozkládat a brouk uhyne. Vědci z Jihočeské univerzity přišli na způsob, jak houbu vyrobit v potravinářském nezávadném prášku. Ten pak stačí rozprášit do lesů těsně před tím, než brouk z napadených stromů vyletí k dalším kmenům. To je dvakrát ročně při takzvaném rojení. „Jde velmi dobře odhadnout, kdy brouk vylétne, kde i kam poletí. Stačí tak prášek jako studený kouř rozprášit například na okraji lesů. Vytvoří se kontaminační zóna a prášek se díky své dobré vlastnosti přichytí na kůrovce. Úmrtnost brouků je obrovská – sedmdesát až osmdesát procent,“ popsal šéf vědeckého týmu profesor Zdeněk Landa. Správa šumavského parku i lesníci jsou z objevu nadšeni,“ tvrdí.
Z podobných textů, kterým se prof. Landa nebránil, jsem odvodil tvrzení o vychvalované houbě. Odborná sedmičlenná pracovní skupina, která letos v březnu zpracovala „Návrh opatření k utlumení kůrovcové kalamity v NPŠ“ se k možnému použití houby Beauvaria bassiana vyjádřila takto: „Účinnost této houby v terénu nebyla dosud dostatečně odzkoušena a je nutné ji brát pouze jako experimentální použití k objasnění jejího dalšího možného využití v ochranělesa. Hlavní problém netkví v účinnosti na lýkožrouta smrkového, ale v možnosti kontaminace larev, žeroucích pod kůrou“.
Dr. Petr Zahradník, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VULHM), popsal problém s aplikací houby ve svém stanovisku: „K zastavení aplikace Beauvaria bassiana došlo zejména z legislativních důvodů. I takovéto přípravky, byť by šlo o suspenzi spór houby, podléhají dle zákona o rostlinolékařské péči registraci a bez ní není možné aplikaci provést. I o pokusné aplikaci by měla Státní rostlinolékařká správa být informována. Jediný kdo v ČR provádí testování biologické účinnosti přípravků pro lesní hospodářství, na základě čehož je zahájeno registrační řízení, je náš ústav. Zatím k ničemu takovému nedošlo“.Dodávám, že mezi lesnickou veřejností je všeobecně známo, že již v polovině 80. let minulého století VÚLHM testoval tuto houbu jako potencionální metodu v biologickém boji proti lýkožroutu smrkovému. V laboratoři již tehdy nebyl problém dosahovat vysoké mortality. Problém byl technologický, a to, jak kontaminovat lýkožrouta smrkového,zejménalarvypod kůrou. Ani poprašování, ani zálivka různě koncentrovaných roztoků s Beauvaria bassiana nevedla k úspěchu. Tento problém, podle mého názoru, nebyl dosud dořešen.
Prachatický deník, 23. 11. 2011