• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Houba prý dokáže zahubit kůrovce v šumavském lese

Prof. Landa ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity opět mediálně otevřel výzkum a využití jeho týmem zkoumané a vyvíjené entomopatogenní houby Beauvaria bassiana. V minulosti jsem se s ním v médiích dostal do sporu mým konstatováním, že se jedná o vychvalovanou houbu, která měla zachránit Šumavu před kůrovcovou kalamitou, a jejíž aplikace se pro neúčinnost již zastavila. Z čeho jsem čerpal informace pro toto tvrzení?

Po celou dobu výzkumu týmem prof. Landy, tedy po dobu cca 3 let, byl výzkum této houby mediálně prezentován jako „spása pro Šumavu“ a z výzkumného týmu „unikaly informace“ o skvělých výsledcích. Z desítek prezentací v tisku cituji novinový text z roku 2010: „Spása pro Šumavu! Houba, co ničí kůrovce. Jihočeští vědci vymysleli spásu pro šumavské lesy, které ničí kůrovec. Objevili mikroskopickou houbu, jež dokáže brouky zabít. Její funkčnost je až neuvěřitelná: zabije 80 procent lýkožroutů smrkových. Stačí ji rozprášit do lesů. Houba pojmenovaná Beauveria bassiana se v šumavských lesích běžně vyskytuje a je přirozeným nepřítelem kůrovce. Když ho napadne, pokryje jeho tělo bílým povlakem, začne je rozkládat a brouk uhyne. Vědci z Jihočeské univerzity přišli na způsob, jak houbu vyrobit v potravinářském nezávadném prášku. Ten pak stačí rozprášit do lesů těsně před tím, než brouk z napadených stromů vyletí k dalším kmenům. To je dvakrát ročně při takzvaném rojení. „Jde velmi dobře odhadnout, kdy brouk vylétne, kde i kam poletí. Stačí tak prášek jako studený kouř rozprášit například na okraji lesů. Vytvoří se kontaminační zóna a prášek se díky své dobré vlastnosti přichytí na kůrovce. Úmrtnost brouků je obrovská – sedmdesát až osmdesát procent,“ popsal šéf vědeckého týmu profesor Zdeněk Landa. Správa šumavského parku i lesníci jsou z objevu nadšeni,“ tvrdí.

Z podobných textů, kterým se prof. Landa nebránil, jsem odvodil tvrzení o vychvalované houbě. Odborná sedmičlenná pracovní skupina, která letos v březnu zpracovala „Návrh opatření k utlumení kůrovcové kalamity v NPŠ“ se k možnému použití houby Beauvaria bassiana vyjádřila takto: „Účinnost této houby v terénu nebyla dosud dostatečně odzkoušena a je nutné ji brát pouze jako experimentální použití k objasnění jejího dalšího možného využití v ochranělesa. Hlavní problém netkví v účinnosti na lýkožrouta smrkového, ale v možnosti kontaminace larev, žeroucích pod kůrou“.

Dr. Petr Zahradník, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VULHM), popsal problém s aplikací houby ve svém stanovisku: „K zastavení aplikace Beauvaria bassiana došlo zejména z legislativních důvodů. I takovéto přípravky, byť by šlo o suspenzi spór houby, podléhají dle zákona o rostlinolékařské péči registraci a bez ní není možné aplikaci provést. I o pokusné aplikaci by měla Státní rostlinolékařká správa být informována. Jediný kdo v ČR provádí testování biologické účinnosti přípravků pro lesní hospodářství, na základě čehož je zahájeno registrační řízení, je náš ústav. Zatím k ničemu takovému nedošlo“.Dodávám, že mezi lesnickou veřejností je všeobecně známo, že již v polovině 80. let minulého století VÚLHM testoval tuto houbu jako potencionální metodu v biologickém boji proti lýkožroutu smrkovému. V laboratoři již tehdy nebyl problém dosahovat vysoké mortality. Problém byl technologický, a to, jak kontaminovat lýkožrouta smrkového,zejménalarvypod kůrou. Ani poprašování, ani zálivka různě koncentrovaných roztoků s Beauvaria bassiana nevedla k úspěchu. Tento problém, podle mého názoru, nebyl dosud dořešen.

Prachatický deník, 23. 11. 2011