Kdo má na Šumavě ekonomické zájmy?

Pokud se současnému řediteli podaří razantními opatřeními proti kůrovci zastavit obrovské usychání lesů, těžba dřeva velmi poklesne. To je špatná zpráva pro všechny, kteří v minulosti na těžbách dřeva a propagaci filozofie „bezzásahovosti“ profitovali. Řediteli Stráskému dávají podporu šumavské obce, zastupitelstva Jihočeského i Plzeňského kraje i oba hejtmani. O podpoře ministerstva životního prostředí (MŽP) a prezidenta republiky nemluvě. Opravdu tito volení zástupci veřejnosti napříč politickými stranami mají ekonomické zájmy na Šumavě? Není to náhodou naopak?Z informací MŽP vyplývá, že Hnutí Duha získalo za poslední čtyři roky na propagační akce na Šumavě na dotacích od tohoto ministerstva 3,2 milionu. Málokdo ví, že i letošní akce na Šumavě jsou financovány z grantu MŽP, který podepsalo předchozí vedení. Téměř dvě stě tisíc korun fakturovalo Hnutí Duha přímo správě NPŠ. Divíte se ministrovi a řediteli Stráskému, že při nedostatku financí to chtějí zastavit?Zakladatelem platformy ŠumavaPro, která kritizuje ředitele Stráského, je občanské sdružení Přátelé Šumavy. Předseda tohoto občanského sdružení František Hail brání bezzásahovost a divočinu na Šumavě. Dotazem na správě NPŠ lze zjistit, že František Hail získal od parku v posledních dvou letech za dřevařské práce více než 3,5 milionu korun. Dalším členem sdružení Přátelé Šumavy a dnešní mluvčí ŠumavaPro je Petr Ješátko, za dob ředitele Krejčího šéf kalamitního štábu parku. V letech 2009 a 2010, kdy byl Petr Ješátko pravou rukou ředitele Krejčího, fakturovalo sdružení Přátelé Šumavy ve dvanácti fakturách národnímu parku částku 500 tisíc korun za propagaci „bezzásahovosti“. Divíte se řediteli Stráskému, že další propagaci neobjednává?

A vědci? Vědecká práce „Limitující faktory a omezení biologického zotavování z acidifikace: Jaká je budoucnost horských ekosystémů Šumavy?“, kterou spoluřešil Jaroslav Vrba (JČU), jedna z mediálních tváří suché Šumavy, byla podpořena ze státního rozpočtu částkou 7,6 milionu korun. Na „Monitoring výskytu a cílené využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového ve smrčinách NP a CHKO Šumava“ získal profesor Zdeněk Landa (JčU) státní podporu 6,1 milionu.Jednalo se o vychvalovanou houbu Beauveria bassiana, která měla zachránit Šumavu před kůrovcovou kalamitou a jejíž aplikace se pro neúčinnost zastavila. Další dotace a podpory na šumavské výzkumy lze nalézt na www.isvav.cz. V letech 2009 a 2010 fakturovali vědci z JČU Národnímu parku Šumava za další výzkumy a monitoring částku 1,5 milionu korun. Předseda dnešní „stínové vědecké rady“ Jakub Hruška, kritik ředitele Stráského, fakturoval v letech 2009 a 2010 parku za poradenské služby a odborné práce 230 tisíc korun.Netvrdíme, že by vědci na Šumavě neměli bádat. Uznáváme, že některé výzkumy skončí ve slepé uličce a jejich výsledky nejsou použitelné, od toho věda je. Nepovažujeme však za seriozní, když se lidé, kteří jsou ekonomicky napojeni na bývalé vedení parku, zapojují do kampaně proti novému řediteli.Není snadné zmapovat finanční toky, kterými si bývalá vedení ministerstva životního prostředí a Národního parku Šumava zajišťovala podporu „bezzásahovosti“ a vysokých těžeb dřeva. Není to úkol pro senátory, ale pro investigativní žurnalisty. Když však někdo volá po odvolání ředitele Stráského, je dobré vědět, jaké má (či měl) na Šumavě ekonomické zájmy.

Jiřina Rippelová (ČSSD), Tomáš Jirsa (ODS), senátoři s volebním obvodem na Šumavě

Českobudějovický deník, 4. 10. 2011