• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

EUROrozVAL. Hrozí politické zřícení Evropy

V Senátu leží návrh na drobnou změnu Lisabonské smlouvy (konkrétně změnu článku 136 Smlouvy o fungování EU) umožňující státům eurozóny finančně zachraňovat jeden druhého.Po eventuálním přistoupení Česka k euru bude, včetně závazků, platit i pro Českou republiku.Vláda se tuto novelizaci pro jistotu rozhodla schválit dvoutřetinovou většinou v obou komorách parlamentu, aby předešla možným budoucím ústavním stížnostem. ODS v Senátu se dohodla tuto úpravu nepodpořit a trvat na původním znění smlouvy.

Je, anebo není to naše právo, trvat na původním, všemi státy odsouhlaseném znění smlouvy? Nebo má být národní parlament schvalovací automat?Hlavním argumentem v Senátu majoritních socialistů je, že hrozí mezinárodní ostuda, neschválíme-li tuto změnu. Česko přece nemůže zablokovat to, co chtějí ostatní státy. Nicméně eurofederální socialisté nemají ústavní většinu. Hlasování tak připomíná schvalování Lisabonské smlouvy před dvěma lety, kdy Topolánkova vláda lstí a klamem protlačila smlouvu nejprve Poslaneckou sněmovnou s tím, že ji Senát neschválí, a pod hrozbou údajné mezinárodní ostudy pak zvedli ruku i někteří senátoři z ODS. Nedávné hlasování v německém parlamentu také nebylo pouze o tom, je-li euroval dobře, či špatně, ale o tom, aby nepadla vláda Angely Merkelové. A schvalování eurovalu na Slovensku také není pouze o zárukách, ale o budoucnosti vlády premiérky Radičové.Evropští lídři již vědí, že projekt eura byl politický a chybělo mu ekonomické zázemí. Není třeba připomínat varování Václava Klause. Hasit problém nechtějí revizí chyb, ale hlubší integrací, tedy ekonomickou vládou. Nejde-li to malým kladivem, vezměme větší. Další krok budou evropské daně, následně jednotná sazba a následně... Dnes nevíme, co všechno bude nutné pro záchranu eura udělat. Všechny tyto závažné kroky jsou v členských zemích schvalovány bez hlubších ekonomických analýz: aby nepadla ta či ona banka, aby nepadla tam či onde vláda, aby nebyla mezinárodní ostuda. Jistě oprávněné argumenty. Analýzy dnešních a dalších kroků však scházejí. A bude-li ustanovena jakákoli forma ekonomické vlády, tedy další evropské instituce, již ji nikdo nikdy nezruší.Aparát EU bobtná a roste přesně podle Parkinsonových zákonů.Evropská unie se chytá do vlastní pasti politické korektnosti, dvojího metru a politických zájmů. Všichni tušili/věděli, že Řecko upravuje/falšuje své statistiky. Při přístupu Slovenska se však plnění všech ukazatelů přísně vyžadovalo. Divíme se Slovákům, že se jim v této situaci nechce dávat Řecku další a další nesplatitelné záruky? Jak mohl být do EU přijat Kypr s třetinou území okupovanou tureckou armádou a statisíci dosídlenými Turky? Převážil politický zájem. Že by se evropským úředníkům v době krize snižovaly platy tak jako všude jinde v Evropě? Že by se v Bruselu propouštělo? Vyloučeno! Evropské úkoly se musí plnit.EU a její lídři, Německo a Francie, nejsou v lehké situaci. Jistoty se hroutí a nejistot je více. EU si urychlenou integrací vzala příliš velké sousto. Schází jí vize budoucnosti a hlubší integrace není tím, co by španělského zemědělce či polského dělníka společně motivovalo. Do toho se hroutí desítky let prosazovaný model multikulturalismu. V této situaci bohužel v mnoha zemích posilují extremistické strany. Snad jediným pozitivem je, že EU by v této krizové situaci mohla opustit megalomanské projekty typu změny globálního klimatu a soustředit se na důležitější úkoly. Hrozí politické zřícení Evropy. Hlavní úkol pro Evropu již však byl pojmenován a jeho definice je jednoduchá: přežít. Dobře už totiž bylo.

Lidové noviny, 12. 10. 2011