Reakce na vyjádření člena vědecké rady NPŠ

Jakub Hruška chválí bývalé vedení NPŠ za vymezení bezzásahového území, kde se nebude zasahovat a ve kterém jen za rok 2010 odumřelo vlivem kůrovců téměř jeden milion stromů. Ale na otázku, zda daní za takto vymezené území není až příliš velké kácení k zastavení kůrovcové kalamity a velký rozvrat lesa, odpovídá: „Ozývaly se hlasy, že se nemělo nejdřív těžit ve velkém polomu, ale že měli jít z vnější strany a nejdřív chytat ohniska, kde kůrovec z bezzásahové zóny vylétal. Ale to jsou záležitosti, které nedokážu dost dobře posoudit.“ Čtěte, prosím, pomalu a ještě jednou! Takhle odpovědně vědecká rada parku řešila nebezpečí kůrovcové kalamity na Šumavě? Ozývaly se hlasy? Nikoliv, několik let lesničtí odborníci, hejtmani a starostové varovali před vznikem kůrovcové kalamity a následným masivním kácením pro její zastavení. Není to tak dávno, co Jakub Hruška i bývalý ředitel František Krejčí opakovaně v médiích tvrdili, že žádná kůrovcová kalamita na Šumavě nehrozí. A předseda vědecké sekce rady parku? Nedokáže posoudit to, co se o kůrovci učí v prvním ročníku lesnické střední školy. Jakub Hruška hodnotí záměry současného ředitele jako „rozbití konceptu, podle kterého mají být na Šumavě poměrně velké bezzásahové zóny“, i když tyto záměry nezná, a tudíž nemůže posoudit jejich kvalitu. Kritizuje Stráského za snahu zastavit kůrovcovou kalamitu. Vminulém roce byl povolen zásah na cca 3 000 hektarech prvních zón a bylo v nich asanováno téměř stejné množství stromů jako v roce 1998, za kritizovaného ředitele Žlábka. V loňském roce, tedy za působení Jakuba Hrušky ve vědecké radě, bylo na základě více než 100 výjimek zasahováno proti kůrovci v místech, o kterých dnes Hruška hovoří, jak jsou cenná. Pokud někdo obhajuje bezzásahovost, na kterou byl vydán ohromný počet výjimek, tak říká, že výjimka se stala pravidlem, a nastavený koncept byl nesmyslný.

Mf Dnes - jižní Čechy, 26. 3. 2011