«2011»

Proč tolik křiku kolem ředitele Stráského?

Po jmenování nového ředitele Jana Stráského se zdálo, že se rozbouřená situace na Šumavě uklidnila. Jmenování Stráského přivítaly šumavské obce, podporu mu vyjádřili hejtmani Jihočeského i Plzeňského kraje, jihočeské zastupitelstvo dokonce přijalo usnesení o podpoře kroků, které chce Jan Stráský ve své funkci konat. Ministr Chalupa, který Stráského do funkce jmenoval, po konzultacích se svým úřadem sice trochu upravil Stráského plány na boj s kůrovcovou kalamitou, ale opětovně jej podpořil. Demokraticky zvolené orgány, vláda, kraje a obce mu vyjádřily podporu. Sešla se nově jmenovaná rada parku a vyjádřila Stráskému podporu. Mohlo by se zdát, že se situace na Šumavě uklidní.

Přesto se po jeho jmenování strhla mediální bouře plná odporu jak k osobě Jana Stráského, tak k jeho plánům, jak řešit kůrovcovou kalamitu na Šumavě. Hnutí DUHA a několik aktivistických vědců z Jihočeské univerzity se předhánějí v dopisech vládě a parlamentu, tiskových zprávách a mediálních prohlášeních. Vyjadřují obavy o osud Šumavy a obavy z toho, že kácením v nejcennějších částech Šumavy zničí Jan Stráský podstatu národního parku.

Nabízí se otázka, proč aktivistům a vědcům nevadilo, že bývalé a jimi podporované vedení Národního parku Šumava těžilo v zónách zařazených do tzv. bezzásahovosti a na tuto těžbu v srdci parku za poslední období vydala Správa NPŠ 115 výjimek? Harvestory v té době běžně těžily v oblastech, kam byl lidem z důvodu ochrany přírody zakázán přístup. Proč Hnutí DUHA a aktivističtí vědci neprotestovali, když byl minulým vedením Správy NP Šumava zřízen kalamitní štáb a kůrovcová těžba narostla a těžby výrazně překročily všechny rekordy národního parku? Proč jim nevadilo, když v posledních dvou letech rychle narostly ohromné holiny a k tomu plochy odumřelého lesa. Nenávratně zmizela plocha vzrostlého lesa o rozloze několika tisíc hektarů, nejcennějších lesů na Šumavě. Jen za rok 2010 uschlo vlivem žíru kůrovce téměř milion vzrostlých smrků.

Když nyní volají „neničte srdce Šumavy“, proč mlčeli, když minulé vedení kácelo právě v tomto srdci, v prvních nejcennějších zónách po tisících stromech? V roce 2009 těžilo v Národním parku Šumava téměř 50 harvestorů a v roce 2010 to bylo 30 harvestorů a jen za poslední dva roky bylo vytěženo téměř 700 tisíc kubíků kůrovcového dřeva. Proč nyní hlasitě protestují proti použití insekticidů k hubení kůrovce, když se používají na Šumavě každoročně?

Bohužel, média opakovaně zveřejňují nejrůznější „odhalení“ Hnutí DUHA a mediální vyjádření aktivistických vědců, která se druhý den ukážou jako vykonstruovaná. Oč jde? Samozřejmě, cílem Stráského je zastavit kůrovcovou kalamitu, zatímco někteří vědci a Hnutí DUHA si přejí co nejvíce suchého lesa, jak říkají, divočiny a nových pralesů. V minulých letech se těžilo na Šumavě dřevo za stovky milionů a řada lidí napojených na tento byznys křičí, že se to změní. Pamatujete, jak vědci bombasticky prezentovali objev houby beauveria bassiana, která zachrání Šumavu před kůrovcem? Houbu demonstrativně rozprašovala nad Šumavou práškovací letadla a stříkali ji na stromy hasičskou stříkačkou. A výsledek? Každý se v suchém lese může přesvědčit. Možná tedy nebudou ani milionové zakázky pro vědce. Suma sumárum, nedivme se protestům proti Stráskému, jde o peníze.

Mladá fronta DNES - jižní Čechy, 26. 5. 2011