• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Otázky pro vědce Jihočeské univerzity

Vážení vědci z Jihočeské univerzity, kteří v těchto dnech mediálně kritizujete nového ředitele Národního parku Šumava a jeho plány na zastavení kůrovcové kalamity, dovolte mi, abych vám položil několik otázek.

Ve svých mediálních prohlášeních vyjadřujete obavy o osud Šumavy a obavy z toho, že kácením v nejcennějších částech Šumavy zničí dr. Stráský podstatu národního parku. Je však prokazatelné, že bývalé „ekologické“ vedení NPŠ vytěžilo nejvíce dřeva v historii NPŠ za poslední dva roky. Je veřejným tajemstvím, že většina dřeva skončila v zahraničí. Takový postup lze jednoduše vysvětlit. Ten, kdo nechává kůrovce úmyslně množit má zájem na tom, aby těžby dřeva rostly.

Proč vám nevadilo, že bývalé a vámi podporované vedení Národního parku Šumava těžilo v zónách zařazených do tzv. bezzásahovosti a na tuto těžbu v srdci parku za poslední období vydalo Ministerstvo životního prostředí 115 výjimek? I v médiích byly zveřejňovány případy, kdy harvestory těžily v oblastech, kam byl lidem z důvodu ochrany přírody zakázán přístup. Proč vám nevadilo, že na Šumavě bylo za poslední dva roky nejvíce těžební techniky v historii parku? Proč jste neprotestovali, když byl minulým vedením Správy Národního parku Šumava zřízen kalamitní štáb a kůrovcová těžba narostla a těžby výrazně překročily všechny rekordy národního parku? Proč vám nevadilo, když v posledních dvou letech, za minulého vedení NPŠ, rychle narostly ohromné holiny a k tomu plochy odumřelého lesa. Nenávratně zmizela plocha vzrostlého lesa o rozloze několika tisíc hektarů, nejcennějších lesů na Šumavě. Jen za rok 2010 vlivem žíru kůrovce uschlo téměř milion vzrostlých smrků.Když nyní voláte „neničte srdce Šumavy“, proč jste mlčeli, když minulé vedení kácelo právě v tomto srdci, v prvních nejcennějších zónách po tisících stromech? V roce 2009 těžilo v Národním parku Šumava téměř 50 harvestorů, v roce 2010 to bylo 30 harvestorů a jen za poslední dva roky bylo vytěženo téměř 700 tisíc m3 kůrovcového dřeva. To jste neznali skutečný stav lesa a nechali si namlouvat báchorky o nezasahování?

Proč nyní hlasitě protestujete proti možnému použití insekticidů, když rozsah žádosti o jejich použití byl letos výrazně nižší než v loňském roce, kdy o jejich použití žádalo vámi podporované vedení parku?Prohlašujete-li, že dr. Stráský chce zničit Šumavu, přesvědčili jste se o jeho záměrech, které mají v úmyslu zastavit množení kůrovce, což je smyslem jeho koncepce zpracované expertní skupinou? Stejně tak je smyslem jeho koncepce zabránění odumírání lesa a zamezení vytváření holin. A ihned po stabilizaci kůrovcové kalamity upřít veškeré úsilí na stabilizaci lesů změnou dřevinné skladby a posílení jejich rozrůzněnosti.Nebo si opravdu myslíte, že kůrovcovou kalamitu na Šumavě zastaví neúčinné používání entomopatogenní houby, jak jste prohlašovali v minulosti?

Vyšlo ve všech jihočeských mutacích Deníku, 6. 4. 2011