• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »

Nechci, aby se občané rozhodovali mezi točnou a členství v UNESCO

Vážení českokrumlovští občané, v městských Novinách bylo uveřejněno Rozhodnutí Výboru světového dědictví UNESCO týkající se českokrumlovského otáčivého hlediště. Poměrně klopotným úředním jazykem rozhodnutí sděluje, že „hluboce lituje, že smluvní stát nerespektoval harmonogram pro odstranění otáčivého hlediště“, také „důrazně vyzývá smluvní stát, aby urychlil proces odstranění otáčivého hlediště a rehabilitoval zasaženou plochu“ a dále „žádá smluvní stát, aby předložil detailní plán a harmonogram pro přesun otáčivého hlediště“.

Nenechme se mýlit. To všechno jsou požadavky a plány českých památkářů, skrze bývalá vedení ministerstva kultury poslaná do UNESCO. Samo UNESCO nemá žádný kontrolní aparát, který by kontroloval jednotlivé památky. Kontrolují je památkářské instituce jednotlivých zemí, které své zprávy do UNESCO předávají. Naši památkáři, respektive správci hradu a zámku, tak nemusí vysvětlovat veřejnosti, proč chtějí Český Krumlov o tuto světově proslulou atrakci připravit. Nemusí přesvědčovat politiky, kteří chtějí otáčko zachovat. Schovají se za usnesení Výboru: „Ne my,“ ukazují prstem, „to UNESCO chce otáčko odstranit.“ Na otázku, kam a jak chtějí památkáři (UNESCO) otáčko přemístit, odpovídají: „To přeci není naše starost, to ať si řeší vlastník, město či kraj.“ Že otáčivé hlediště přemístit nejde, protože by se přemístěním ztratil jeho genius loci? To přeci památkáře nezajímá. Oni mají usnesení Výboru a otáčko musí pryč. Výbor lituje, výbor vyzývá, výbor žádá.Současný ministr kultury má naštěstí na věc jiný názor. Několikrát veřejně deklaroval, že chce zachovat otáčivé hlediště na původním místě, byť v jiném, architektonicky citlivějším řešení. A tím splnit požadavky památkářů (UNESCO) na rehabilitaci prostoru. Říká tedy to, o co usilují současní i bývalí starostové Českého Krumlova a Českých Budějovic, hejtman i další regionální politici. Říká to, co si myslí naprostá většina obyvatel. Otáčivé hlediště je potřeba zachovat.Pro pochybovače argumentují památkáři poslední větou rozhodnutí, že je „zápis statku na seznam světového dědictví v ohrožení“. Ne, nepřeji si, aby byl Český Krumlov vyškrtnut z UNESCO, a jsem přesvědčen, že to reálně ani nehrozí. Nicméně, v podobné situaci byly před několika lety Drážďany. Pro potřeby místních obyvatel bylo nutné postavit nový most. Památkáři a UNESCO byli proti. Drážďanům však byl život lidí ve městě přednější a město most postavilo. UNESCO je opravdu vyškrtlo. A výsledek z hlediska turistického ruchu? Podle oficiálních statistik přijíždí do Drážďan stále více turistů, bez ohledu na členství či nečlenství v UNESCO.Čeští památkáři by měli na požadavku ministra na vypsání architektonické soutěže začít urychleně spolupracovat. Měli by si uvědomit, kam mohou svým fundamentalismem zahnat Český Krumlov. Opravdu bych nechtěl, aby se krumlovští občané v budoucnu museli rozhodovat, zda otáčivé hlediště nebo UNESCO.

Českokrumlovský deník, 20. 10. 2011