«2015»

Kvóty pro uprchlíky jsou násilnou federalizací imigrační politiky

Debata o přijetí či nepřijetí arabských a afrických uprchlíků zcela jistě opět rozdělí českou společnost. „Přijímači“ budou v morální výhodě, budou humanističtí, korektně lidskoprávní, spravedliví a hlavně jim jejich postoj umožní „nepřijímače“ označit za xenofoby, islamofoby či přímo neofašisty. Tato klišé pak opět znemožní seriózní debatu na téma uprchlíků.

V současné diskusi nejde samozřejmě o 525 uprchlíků, které nám Evropská unie chce přidělit (dnes už jde o 1192 imigrantů - pozn. red.). Česká republika každoročně uděluje azyl většímu počtu imigrantů. Jsou to ale ti, kteří v Česku chtějí žít, požádají o to, projdou imigračním řízením a splní-li podmínky, azyl a pobyt je jim umožněn. Cizinci vítejte.

Česká republika si chce tento postup imigrační politiky a ochrany hranic udržet i do budoucna a sami chceme rozhodovat, kdo s námi zde bude žít. Osobně jsem již před rokem navrhoval, abychom nabídli azyl syrským křesťanům, kteří byli ohroženi na životě a kteří nám jsou filosofií života bližší než např. muslimové ze subsaharské Afriky. Prosím ty, kteří by mi toto srovnání chtěli vytknout, ať si přečtou knihu Ayaan Hirsí Alí „Rebelka“, jak vypadá život v tradiční africké muslimské rodině a jak se tito lidé nejsou schopni adaptovat na evropské poměry.

Evropská komise také chce pomocí kvót opět posílit své kompetence. Přitom jde o typický případ sociálního inženýrství. Nejen, že budeme posílat lidi jako balíky do jednotlivých zemí, bez ohledu, zda tam chtějí či nechtějí žít, ale jak vůbec přišla Evropská komise k číslu 20 tisíc? Proč ne 200 tisíc? Nebo 2 miliony? A co bude s miliony zbylých lidí v ohrožení na arabském a africkém kontinentě? Žijeme ve světě ohroženém radikálním islámem a islámským terorismem. Kdo dokáže prověřit administrativně přidělené uprchlíky, že mezi nimi nejsou „spící vlci“? Země západní Evropy, ve kterých vznikly uzavřené neintegrované muslimské komunity, nemají problém pouze s islámským terorismem, ale i s těmito komunitami. Opravdu chceme opakovat stejné chyby?

Předběžné analýzy také ukazují, že začne-li Evropská unie přijímat a rozdělovat ekonomické uprchlíky, příliv uprchlíků a tím se počet mrtvých nezmenší, ale zvětší. Logicky poroste jejich motivace. Austrálie zavedla naprosté embargo pro přijetí ekonomických uprchlíků a lodě s nimi odtahuje do zemí původu. Je to zcela jistě nehumánní a odporuje to lidským právům. Nevšiml jsem si však, že by Evropská komise na Austrálii uvalila sankce či dala její představitele na seznam nežádoucích osob.

Nicméně, naše debaty a stížnosti jsou marné. V EU se bude rozhodovat tzv. kvalifikovanou většinou a pro přijetí kvót stačí, aby pro hlasovalo 16 států reprezentující 65 % obyvatel Evropské unie. A tato většina již existuje. Každý politik, který hlasoval pro přijetí Lisabonské smlouvy, která tuto možnost přehlasovat malé státy umožňuje, by měl zpytovat svědomí.