Polemika nad uschlými lesy na Pramenech Vltavy

(Ad.: Pramen Vltavy nevyschl, Jaromír Bláha 22. 8. 2015)

S opakovanou demagogií předkládá Hnutí Duha veřejnosti pouze dvě varianty lesů u Pramenů Vltavy na Šumavě. Lesy suché žírem kůrovce, tak jak to prosazuje Hnutí Duha, nebo lesy vykácené. Že mohly být lesy na Pramenech Vltavy zelené, jak byly posledních 300 let, to Hnutí Duha nepřipouští. Nikdo a nikdy, ani já a ani lesníci, nechtěli pralesní zbytky na Pramenech Vltavy vykácet. Chtěli jsme a chceme na Šumavě udržet hluboké zelené lesy, takové, s jakými byla Šumava prohlášena národním parkem. Naopak Hnutí Duha svými opakovanými „blokádami“ napomáhá šíření kůrovce a tím usychání tisíců hektarů šumavských lesů.

Již v roce 1986 vznikla kůrovcová kalamita na Černé hoře, na jejímž úpatí se Prameny Vltavy nacházejí. Tehdy kůrovec nalétal z německé strany. Dokud se o asanaci napadených stromů staral Lesní závod Vimperk, dařilo se toto území, včetně pralesa na Pramenech Vltavy, ochránit. Zřízením NP Šumava a nevhodným rozhodnutím o zonaci národního parku, a hlavně nezasahováním proti kůrovci v prvních zónách a často i na přilehlém území, došlo ke zničení tohoto malého, ale cenného pralesa.

Roku 2003 bylo v oblasti Pramenů Vltavy napadeno kůrovcem téměř tisíc smrků. Správa parku měla asanovat kůrovcové stromy na výměře 34 ha. To se nestalo. Zabránila tomu blokáda Hnutí Duha, konaná od 15. srpna do září 2003. Kůrovec vylétl. Ještě po roce 2005 zde bylo cca 500 ha zelených lesů, které odolávaly kůrovci. Orkánem Kyrill vznikla v roce 2007 velká polomová plocha na Černé hoře, tedy nedaleko pralesa a hlavního prameniště Vltavy, kde se nacházelo posledních 2 000 stromů. Situace vyžadovala aktivní zásah na Černé hoře, nutný pro udržení oněch 2 000 stromů. To se nestalo. Naopak, dřevo zůstalo ležet bez zpracování a jako líheň miliardy brouků lýkožroutů. Správa NP Šumava s doporučením některých vědců a pod tlakem Hnutí Duha rozšířila bezzásahové území od začátku roku 2008 o zbylých 50 ha. Proto tento rok uschl prales, který jako souvislý porost zde existoval nejméně 300 let (zjištěné stáří stromů bylo 300 let).

Většina lesů na Šumavě, a to i těch v okolí Pramenů Vltavy, je vysázený hospodářský les. To, co nám Hnutí Duha předkládá jako „divočinu a nové pralesy“ je pouze zdevastovaný uschlý bývalý hospodářský les. Patří k základním biologickým znalostem, že zelený les zadržuje vodu mnohonásobně více než les suchý. U Pramene Vltavy se o tom může každý přesvědčit.

Českobudějovický deník, 29. 8. 2015