• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2015»

Na Šumavě vyschl pramen Vltavy

Zprávu o vyschnutí pramene Vltavy jsem obdržel od starosty Kvildy právě v okamžiku, kdy ministr životního prostředí Richard Brabec obhajoval v Senátu Rámcovou směrnici Evropské komise o vodě. On i Evropská komise hezky mluví o nutnosti zadržovat vodu v krajině, ale Plán péče Národního parku Šumava, který ministr poslal minulý týden starostům šumavských obcí, neumožňuje obnovu původních vodních klaus, tedy vodních nádrží pro plavení dřeva, které v minulosti na Šumavě fungovaly a jejichž obnova byla minulým vedením parku dokonce vyprojektována. Ministrem předkládaná novela zákona 114 také navrhuje většinu lesů NP Šumava ponechat přírodním procesům, tedy sežrat kůrovcem. Dnes je na Šumavě takto sežráno či odkáceno cca 15 tisíc hektarů lesa a to jsou plochy, které dříve vodu zadržovaly a dnes tuto funkci neplní.

Vyschnutí pramene Vltavy považuji za symbolickou národní tragédii, neboť ještě před deseti lety byl tento pramen obklopen hlubokými lesy, pralesními zbytky se stromy až tři sta let starými. Všichni si vzpomeneme, jak tehdejší ředitel parku František Krejčí a ministr Martin Bursík záměrně v tomto území nezasahovali proti kůrovci a všechny stromy žírem kůrovce uschly. Jestliže v širokém okruhu od pramene Vltavy není zelený les, ale suchý polom, není divu, že pramen Vltavy vyschl. Členové Hnutí Duha, kteří jsou za tuto tragédii spoluzodpovědní, mají národu co vysvětlovat.

Českobudějovický deník, 13. 8. 2015