Reakce na rozhovor s Prof. Kindlmannem

Dne 4. 2. uveřejnil Českokrumlovský DENÍK na svých stránkách rozsáhlý rozhovor s Prof. Pavlem Kindlmannem. Vzhledem k tomu, že v tomto rozhovoru bylo zmíněno celkem 22krát i mé jméno, děkuji DENÍKu za to, že mi poskytl prostor na tento rozhovor reagovat. Profesor Kindlmann na základě našeho rozdílného pohledu na budoucnost Šumavy vyvozuje, že „nemám rád vědce a další lidi s názorem jiným, než je můj.“

Obecně mohu říci, že si vědců velice vážím, a to jako všech dalších profesí. Ano, nemám rád některé vědce. Například ty, kteří prokazatelně falšovali závěry výzkumů v kauze globálního oteplování, aby díky alarmujícím výsledkům mohli na své výzkumy žádat více peněz. Když se pak ukázalo, že se neotepluje, vědci změnili rétoriku a zkoumají „globální změnu“ a peníze tečou dál. Také nemám rád vědce, kteří tvrdí, že uschlé Prameny Vltavy na Šumavě jsou vrcholem vědecké ochrany přírody v Národním parku. Připomínám, že stromy na Pramenech Vltavy, které v rámci svého obřího experimentu nechali sežrat kůrovcem, byly pralesní zbytky se smrky starými až 300 let. Vědci sčítají semenáčky a radostně oznamují, že nový les vyroste již za osmdesát let. Ač nemám biologické vzdělání, troufám si tvrdit, že třistaletý strom za osmdesát let prostě nevyroste.

Možná ale není správné používat formulaci pana profesora, že tyto vědce nemám rád. Většinou je ani neznám, a tak to není o „mít, či nemít rád“, ale o tom, zda souhlasím, či nesouhlasím s jejich názorem. Netýká se to ale pouze ochrany přírody. Nesouhlasím s názorem vědců-ekonomů, kteří tvrdí, že společná měna EURO je motorem sjednocování Evropy, když vidíme spoušť, kterou EURO nadělalo v jižních státech eurozóny. Nesouhlasím s názorem vědců-historiků, že otáčivé hlediště musí být odstraněno z českokrumlovské zámecké zahrady, aby mohlo dojít k rehabilitaci Belarie. Nesouhlasím s názorem vědců-sociologů, kteří propagovali multikulturalismus jako budoucnost Evropy tak dlouho, až ze západoevropských „nemultikulturních“ městských čtvrtí vystoupili muslimští radikálové.

Nesouhlasím s těmito názory a jako politik s nimi polemizuji. Uznávám, že tyto názory mohou mít odborný základ, jakési ratio toho či onoho oboru, ale zcela se míjejí se skutečným životem a jeho potřebami. Tito vědci mají svoji pravdu, kterou publikují a prosazují, ale nejsou ochotni ohlížet se na celospolečenské důsledky, které jejich odborný názor přináší: suché Prameny Vltavy, Český Krumlov bez genia loci otáčivého hlediště, obrovská nezaměstnanost v jižních státech eurozóny či západoevropský islámský radikalismus. Aniž bych se chtěl kohokoliv dotknout, někdy je v prosazování výše uvedených vědeckých názorů obsažen určitý fundamentalismus a každý fundamentalismus je vždycky špatný.

K neustálé argumentaci pana profesora příkladem Národního parku Bavorský les musím konstatovat, že nejsme na německé, ale na české straně Šumavy. Nežijeme v Německu, ale v Česku. Mrzí mne, že většina vytěženého šumavského dřeva skončila za hranicemi a téměř všechny pily a dřevozpracující provozy na české straně zkrachovaly, zatímco ty na německé a rakouské prosperují. Vědci slibují miliardy z divočiny, ale lidé v podhůří nemají práci. Sám se často dívám na krásné a přírodě blízké lesy na rakouské straně Šumavy a neakceptuji argument, že ty naše musí být zničené, protože je máme na rozdíl od Rakouska v Národním parku.

„Proti mase vědců (na Šumavě) stojí hrstka politiků, z nichž ani jeden nemá o zákonitostech, které v přírodě vládnou, nejmenšího tušení, … jinak řečeno, tito lidé jsou v oboru ochrany přírody naprostými diletanty“, argumentuje profesor Kindlmann. Ano, ta hrstka jsou mimo jiné šumavští starostové, jihočeští a plzeňští krajští zastupitelé, jihočeští a plzeňští poslanci a senátoři, hejtmani, kteří všichni o budoucnosti Šumavy několikrát hlasovali. Za touto hrstkou politiků pak stojí občané, kteří je volili. Ano, každý si sám udělá obrázek, kdo koho zastupuje.

Českokrumlovský deník, 11. 2. 2015