• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
«2015»

Politická korektnost je jedním z hlavních důvodů neřešitelnosti současné evropské krize

Již před deseti lety napsal britský novinář Anthony Browne knihu „Úprk rozumu“, aneb Politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v Británii. Kniha mimo jiné popisuje, jak politická korektnost vedla k tvorbě ghett, z nichž se dnes rekrutují muslimští teroristé. Bohužel, se stejnou politickou korektností, kdy se věci a skutky nemohou a nesmějí nazývat pravými jmény, jsme konfrontováni i dnes. Běda každému, kdo odhodí autocenzuru a věci pravými jmény nazývat začne. Vrhne se na něj mediální mainstream, obránci multikulturalismu, pravého lidství, evropských hodnot a demokracie a udělají z něj xenofoba, islamofoba a politicky ho zničí.

Útok na redakci Charlie Hebdo v Paříži sice na nějaký čas posunul meze politické korektnosti, resp. začalo se mluvit o nebezpečí islámského terorizmu, ale hlavní obránci politické korektnosti již konstatují, že redaktoři jsou také částečně vinni, protože muslimy provokovali. Muslimská kultura je přeci jiná a my to musíme respektovat. Je to politicky korektní. Pojmenujme si několik příkladů z posledních dnů.

Když se opoziční poslankyně konzervativní strany zúčastní demonstrace proti rozšiřování islámu v Česku, politici vládní koalice ihned přispěchají s jejím odsouzením. Svolavatel této demonstrace pracuje jako docent na univerzitě, univerzita se neopomene distancovat. Ale není to jen o islámu. Po desetiletí bylo politicky nekorektní jen uvažovat o tom, že by některý stát mohl vystoupit z Evropské unie či kritizovat nezvládnutou expanzi společné měny. Až po stamiliardách nalitých do Řecka se taková možnost objevuje jako “tajné úvahy německé kancléřky“.

V USA v roce 2001 zbořili islamisté „dvojčata“, v Belgii v roce 2005 zavraždili filmaře Theo van Gogha a letos ve Francii vyvraždili redakci Charlie Hebdo. Mezitím desítky pobodaných, zastřelených či rozsekaných náhodných lidí. Hlavní varování politické korektnosti je hlavně nepropadnout islamofobii. Novináři a autoři knih varující před islamizací Evropy či organizátoři pochodů Pegida jsou prohlašováni za xenofoby a média se od nich distancují. Naopak, za čtrnáct let od útoku na „dvojčata“ byla v Evropě postavena stovka mešit. Kolik uprchlíků ze Sýrie či Libye převzaly na ropu bohaté arabské státy? Žádného. Ale politicky korektní Evropská unie mluví o statisících, o kvótách pro členské země. Nicméně, arabské země ze zálivu zcela jistě pošlou do Evropy prostředky na stavbu mešit, aby duchovně uspokojily své souvěrce.

Výsledek politické korektnosti ilustruje citát jednoho muslimského duchovního: „Vaše vlastní zákony vám nedovolí klást nám odpor, zatímco naše zákony nám nebrání v tom, abychom vás ovládli“.

Českobudějovický deník 30. 1. 2015