Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu

Předkládané důvody považuji za zástupné, směřující k záměně „železné opony“ za oponu „zelenou“. Za těmito důvody stojí otevřené snahy některých ochranářů - a někdy bohužel i vedení NP -uzavřít rozsáhlá území Šumavy pro veřejnost. Rozumějme tomu také tak, že do každého uzavřeného území existují propustky, aby právě ochranáři mohli kvalitu přírody v uzavřeném území kontrolovat.Ochranáři a správa parku argumentovali odborným posudkem chránícím tetřeva. Obec Modrava požádala o zpracování kritické analýzy tohoto posudku od soudního znalce v oboru ochrany přírody a oprávněné osoby k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP arch. Valtra. Argument, že prof. Bejček má „vyšší odbornost“ na ochranu tetřeva než arch. Valtr, neobstojí. Šumava je natolik složitý přírodní organismus, že ochrana jednoho živočicha, tetřeva, nemůže být nadřazena nad ochranu ostatních.Analýza, kterou má obec Modrava a ostatní šumavské obce k dispozici, ukazuje, že řada odborných posudků, které navrhují uzavírat rozsáhlá území Šumavy, je účelově zpracovaných a že „nepříznivý rušivý vliv turistů na tetřeva lze považovat za zástupný spekulativní důvod k vyhnání člověka ze Šumavy“. Neboť, jak konstatuje studie, populace tetřeva je vázána zejména na vhodný biotop a potravní možnosti, přičemž na „neobtěžující“ přítomnost člověka se dokáže adaptovat, takže nepříznivý vliv turisty na jeho populaci je až na konci řetězce jeho přežití v území. Analýza také upozorňuje, že proklamovanou „bezzásahovostí“ ubývá na Šumavě tzv. „bezlesí“, jež zde představovalo dříve 30%, přičemž dnes klesá pod 5%. Tím dochází k ohrožení a zániku 350 taxonů vzácných a chráněných rostlin a ke změně pro Šumavu typického krajinného rázu. Souhlasím s autorem analýzy, že je neetické vylučovat lidi z přírody zdůvodněním, že se jedná o území tetřevů.

Českobudějovický deník | 10.2.2007 | rubrika: Publicistika | strana: 26 |