Šumavě klinká umíráček

MNOHO ODPŮRCŮ

Exministr životního prostředí Martin Bursík, jeho bývalý náměstek Ladislav Miko a jejich spolupracovníci zahájili na Šumavě experiment, v jehož rámci ponechali rozsáhlé smrkové monokultury napospas kůrovci. Nezískali však pro něj předem společenský konsenzus. Proti konceptu „bezzásahovosti“ („divočiny“) protestují šumavské obce, které na Bursíka podaly správní žalobu, bývalí hejtmani plzeňského a jihočeského kraje (za ODS) i ti současní (za ČSSD), několik expředsedů vlád (Petr Pithart, Jan Stráský, Miloš Zeman), mnoho poslanců a senátorů a v neposlední řadě prezident Václav Klaus.V Parlamentu leží petice s více než deseti tisíci podpisy požadující zastavení devastace šumavských lesů. Odpůrců šumavského experimentu je mnoho a na ministerstvu životního prostředí (MŽP) se oprávněně obávají, co bude po volbách.

ŠKODY

Za nepochopení problému považuji Klosovo konstatování: „Cestu k názorovému sblížení lesníků a přírodovědců však v létě velice zkomplikovalo ustavení tendenční expertní skupiny, kterou bez jakéhokoli předem dojednaného statutu vyslal do národního parku jihočeský hejtman Jiří Zimola.Byla složena na základě jednotného uniformního pohledu pouze z lesníků se zkušenostmi z hospodářských lesů.“ Klos správně popisuje, že 21 plus devět procent plochy národního parku (NP) je bezzásahových či v přechodném stavu, na zbývajících 70 procentech se však standardně lesnicky zasahuje.Hejtmani Zimola a Milada Emmerová dostávali z těchto oblastí rozporuplné zprávy. Správa NP tvrdila, že má kůrovce pod kontrolou, místní lesníci a starostové však informovali oba kraje o opaku. Aby hejtmani zjistili skutečný stav, sestavili komisi lesnických odborníků. A tu poslali do lokalit, v nichž by se mělo proti kůrovci lesnicky zasahovat. Zpráva je k dispozici na internetových stránkách jihočeského kraje a konstatuje, že v zásahových zónách je kůrovcová kalamita, kterou lze nazvat pandemií.Tvrdí-li ředitel odboru národních parků Vladimír Dolejský, že „nikde nemají na jednotku plochy tolik opatření proti kůrovci jako na Šumavě“, neříká nic o tom, zda jsou účinná. Říká to expertní hejtmanská zpráva – nejsou.„Přátelé Miloše Zemana přiměli penzionovaného prognostika, aby spočítal ztráty utržené na ztrouchnivělém dřevě. Namáhal se zbytečně,“ píše Klos. Zeman však používal čísla ze znaleckých posudků, které mají k dispozici Policie ČR a státní zastupitelství v souvislosti s trestními oznámeními.Soudní znalci nepočítali „škody na ztrouchnivělém dřevě“, ale na životním prostředí, tedy na mimoprodukčních funkcích lesa. Dokonce použili metodiku doporučenou MŽP. Čísla, která z otevřených zdrojů použil Zeman, vykazují škodu na životním prostředí ve výši šestnácti až třiceti miliard korun.

SOUČASNÁ SITUACE

Letošní těžby na územích NP s lesnickým zasahováním předčily veškeré prognózy MŽP. Ještě nedávno jeho mluvčí napsal, že letošní těžba kůrovce bude něco málo přes 130 tisíc metrů kubických. Hluboce se mýlil. Dnes je zřejmé, že se vytěží 300 tisíc metrů kubických, což bude rekord v historii NP. Tato těžba s sebou přinese i nežádoucí holiny o rozloze zhruba 800 hektarů.K tomu je třeba přičíst plochy mrtvého lesa, na nichž se nezasahuje – za letošní rok přibude také zhruba 800 hektarů. Celkem tedy letos ubude zhruba 1600 hektarů lesa. Dle všech odhadů vznikají v NP největší plochy holin a úbytek lesa v Evropě. Správa NP je však nepoučitelná.V bezzásahových zónách si stále kůrovce množí, aby k jeho potlačení o kilometr dál masivně kácela a vytvářela holiny. Pokud se nic nezmění, překoná NP příští rok opět všechny rekordy v odumírání stromů i v jejich těžbě. Chceme takovou Šumavu?

Euro, 2. 11. 2009