• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
2009»

Šumavský park odepsal staleté lesy

Spor o budoucnost zelené Šumavy nabírá na síle. Vedení národního parku se snaží přesvědčit veřejnost, že suché lesy nejsou mrtvé, a ředitel parku František Krejčí obviňuje politiky ze zasahování do řízení parku.Není divu. O své koncepci zakládání nové 'divočiny', jež předpokládá uschnutí tisíců hektarů lesa, se mu nepodařilo přesvědčit nejen starosty šumavských obcí, kteří v této věci podali na ministra Bursíka již druhou žalobu, ale ani hejtmany, kteří žádají premiéra o jmenování vládního zmocněnce pro Šumavu, a ani senátory a poslance. Senátoři žádají premiéra o projednání celé situace ve vládě a poslanci připravují zákon o Šumavě, jenž by současný experiment zakázal.

Kdyby nešlo o tragédii Šumavy, situace by mnohdy byla až humorná. Za účelem posouzení kůrovcové kalamity ohlásil na čtvrtek 31. července jihočeský hejtman s ministerstvem zemědělství monitorovací let nad Šumavou. O den dříve provedlo obdobný let vedení národního parku spolu s novináři. Zatímco zpráva vydaná parkem nesla název Kůrovcová kalamita není znepokojivá, zpráva hejtmana a ministerstva byla uvedena titulkem Rozšíření kůrovce v Národním parku Šumava je alarmující. Ale co více. Jihočeské vydání MF DNES ve své fotoreportáži z přeletu nad Šumavou představilo foto uschlé bezzásahové zóny v Bavorském lese (donedávna dávanou našemu parku za příklad) a zeleného Národního parku Šumava. Všechen zelený les je však umělou výsadbou.Měl jsem možnost z letadla vidět kůrovcové poškození Šumavy i s odborným výkladem. Jedním slovem - destrukce. Z výšky jsou na území národního parku vidět rozsáhlé plochy suchých a rozvrácených lesních porostů, na kterých není proti kůrovci již několik let nijak zasahováno. Národní park veřejně odepsal staleté lesy na Pramenech Vltavy, Černohorský prales i pralesní zbytky na Trojmezné.Lesy s obrovskou genetickou hodnotou, které se uchovaly po staletí, musí ustoupit teorii rozpadu horských smrčin a vzniku divočiny.Je zřejmé, že obětí kůrovce budou brzy další, zatím nenapadené, smrkové porosty. Z nich se pak bude kůrovec opět nekontrolovatelně šířit dál. Kdo za to může? Za posledních několik let se ve vedení parku vystřídali ředitelé, řada náměstků a čtyřikrát došlo ke změně ministra. Dohoda se šumavskými obcemi a krajskými zastupitelstvy neexistuje. Osobní odpovědnost za škody napáchané na šumavských lesích se pokusil vyvodit soudní znalec v oboru lesnictví Ivo Vicena, který podal na tvůrce suchého lesa trestní oznámení. Bude nám však něco platné, že budou viníci potrestáni, když tisíce hektarů šumavských lesů budou nenávratně ztraceny?

Mladá fronta DNES, 14.8. 2008