- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
Mezi našimi očekáváními po roce 1989 byla také naděje, že nám západoevropské země poskytnou nezbytnou podporu k „návratu do Evropy“. I když jsme na to možná již pozapomněli, stalo se tak mnoha cestami. Od přílivu turistů, který posílil naši ekonomiku a drobné podnikání, přes příchod investorů a naše přijetí do mezinárodních organizací až po napojení na fondy Evropské unie. Přes současné vnitropolitické problémy jsme prosperující zemí patřící do klubu bohatých.
V rámci svého působení v Radě Evropy cestuji po východní Evropě a Asii, podílel jsem se na rozvojových projektech v Albánii, Bosně, Bělorusku nebo Kosovu. Mohu vás ujistit, že ve většině zemí světa se žije mnohem hůře než u nás. Važme si toho. Važme si dobrého bydla.
Aniž bychom si to uvědomili, naše země se stala z příjemce pomoci jejím dárcem. Tváří v tvář válkám na Balkáně, bombardování v Čečensku, rozšíření AIDS v Africe nebo záplavám v Asii je povinností České republiky vyčlenit část prostředků na rozvojovou pomoc. To, že jako občané umíme na tuto výzvu reagovat, dokazujeme například obrovským počtem dárcovských SMS zasílaných na podporu humanitárních projektů. Na dálku adoptujeme děti, kterým našich pět tisíc korun ročně zajistí školu a jídlo na celý rok.
Naše pomoc nemusí být nutně jen finančního charakteru. Na českých školách se učí studenti z rozvojových zemí, do obcí přijíždějí na návštěvu představitelé samosprávy východní Evropy, kterým předáváme své zkušenosti.
Svět je velmi složitý a nikdo není schopen ho spasit. Neumíme zamezit válkám, hladomorům v Africe nebo změnit klimatické podmínky a místo pouští vyčarovat lesy. Ale musíme se o to alespoň pokoušet.
Mladá fronta DNES | 25.11.2006 | rubrika: Svět na dosah - mimořádná příloha | strana: 41 |