• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
2009»

Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř

Mezi našimi očekáváními po roce 1989 byla také naděje, že nám západoevropské země poskytnou nezbytnou podporu k „návratu do Evropy“. I když jsme na to možná již pozapomněli, stalo se tak mnoha cestami. Od přílivu turistů, který posílil naši ekonomiku a drobné podnikání, přes příchod investorů a naše přijetí do mezinárodních organizací až po napojení na fondy Evropské unie. Přes současné vnitropolitické problémy jsme prosperující zemí patřící do klubu bohatých.

V rámci svého působení v Radě Evropy cestuji po východní Evropě a Asii, podílel jsem se na rozvojových projektech v Albánii, Bosně, Bělorusku nebo Kosovu. Mohu vás ujistit, že ve většině zemí světa se žije mnohem hůře než u nás. Važme si toho. Važme si dobrého bydla.

Aniž bychom si to uvědomili, naše země se stala z příjemce pomoci jejím dárcem. Tváří v tvář válkám na Balkáně, bombardování v Čečensku, rozšíření AIDS v Africe nebo záplavám v Asii je povinností České republiky vyčlenit část prostředků na rozvojovou pomoc. To, že jako občané umíme na tuto výzvu reagovat, dokazujeme například obrovským počtem dárcovských SMS zasílaných na podporu humanitárních projektů. Na dálku adoptujeme děti, kterým našich pět tisíc korun ročně zajistí školu a jídlo na celý rok.

Naše pomoc nemusí být nutně jen finančního charakteru. Na českých školách se učí studenti z rozvojových zemí, do obcí přijíždějí na návštěvu představitelé samosprávy východní Evropy, kterým předáváme své zkušenosti.

Svět je velmi složitý a nikdo není schopen ho spasit. Neumíme zamezit válkám, hladomorům v Africe nebo změnit klimatické podmínky a místo pouští vyčarovat lesy. Ale musíme se o to alespoň pokoušet.

Mladá fronta DNES | 25.11.2006 | rubrika: Svět na dosah - mimořádná příloha | strana: 41 |