CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.
více »
VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.
více »
ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.
více »
NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.
více »
TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.
více »

2009»

Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva

Na rozdíl od mnoha komentátorů či představitelů Evropské Unie vznik samostatné Černé Hory nevítám. Problém není v tom, že vzniká maličký a relativně slabý stát. Nejde ani o to, že celý Balkán mluví o zapojení vrcholných politiků Černé Hory do pašování cigaret a dalších černých obchodů. Ani o to, že hlasování pro odtržení bohatší Černé Hory od chudšího Srbska bylo motivováno kalkulem, že příjmy z turistiky urychlí její vstup do Evropské unie. Tato úvaha je mimochodem přesným opakem myšlenek, které jsou základem Unie. Hlavní problém však spočívá v tom, že nový státní útvar vytváří potenciál dalšího balkánského sporu.

Jih Černé Hory je osídlen Albánci a albánština je zde vedle srbštiny i druhým úředním jazykem. Jejich poměrný vliv v Černé Hoře po zrušení společného státu několikanásobně vzroste. Nezapomeňme, že etničtí Albánci vnímají jih Černé Hory jako své území. Ti radikálnější o Velké Albánii mluví, ostatní na ni jen myslí. Situace v Kosovu, ale i proalbánský vývoj v Makedonii nedávají do vínku Černé Hory ani klid, ani dlouhodobou stabilitu. Snaha vytvořit národní stát Černohorců na území, kde netvoří ani polovinu populace, není dobrá zpráva ani pro Balkán, ani pro Evropu.

Tomáš Jirsa,člen zahraničního výboru Senátu