• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
2009»

Pohled na situaci v Srbsku

Únorové jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, jež bylo do té doby integrální součásti Srbska, přivedlo tento téměř osmimilionový balkánský stát do značně obtížné situace. Pomineme-li fakt, že ani celosvětové mínění není v otázce uznání Kosova jednotné, vnesla kosovská krize zásadní nesoulad také do srbské vládní koalice.

Nejednotnost vládních stran, jež se týkala především vztahu k evropské integraci, vedla na počátku března tohoto roku až k pádu vlády. Do rozporu se v rámci srbského vedení dostal názorový tábor vedený prezidentem Tadićem, jenž i přes nesouhlas s odtržením Kosova plně podporuje srbskou integraci do EU, s táborem premiéra Koštunici, který nejprve požaduje od evropských států uznání Kosova coby nedílné součásti Srbska.

Předčasné volby by se tak v Srbsku měly konat 11. května 2008. Podle průzkumů hodlá k volebním urnám přijít na 72 procent Srbů. Dosud vládnoucí demokratickou koalici, kterou vedle menších stran tvořila také Demokratická strana Srbska premiéra Koštunici i Demokratická strana prezidenta Tadiće, by dnes volilo zhruba 37 – 39 procent obyvatel. Přibližně stejné procento by měla podle předvolebních průzkumů získat také nacionalistická Srbská radikální strana. Zde je třeba zdůraznit, že její vítězství by přineslo naprostou změnu vztahu Srbska k Evropské unii. I z televizních šotů uváděných v českých médiích vidíme příklon radikálů k Rusku jako zachránci integrity Srbska. Putine, pomoz!

Srbské demokratické síly jsou přesvědčeny o nutnosti setrvání země na evropské cestě. Aby však bylo možné před volbami poukázat na výsledky proevpropské politiky, je podle místopředsedy srbské vlády Božídary Djeliće klíčové podepsání Stabilizační a asociační dohody, jež pro Srbsko představuje jakýsi mezistupeň na cestě k plnému členství v EU. Nadcházející volby, ať už přinesou vítězství demokratům, nebo radikálně-nacionalistickým silám, budou podle Djeliće nejdůležitějším hlasováním nejen v Srbsku, ale i v celé jihovýchodní Evropě od pádu Miloševićova režimu.

Nebude-li Evropská unie v kosovské a srbské otázce postupovat nanejvýš opatrně a vůči Srbsku vstřícně, mohli bychom sice získat nezávislé Kosovo, ale ztratit Srbsko.

Českobudějovický deník, 29. 4. 2008