• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
2009»

Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí

Při své návštěvě Stockholmu nemůžete minout uprostřed hlavního náměstí pomník slavného švédského diplomata Raoula Wallenberga. Pomník s nápisy vytesanými do kamene je mementem velkého osobního nasazení a značné odvahy tohoto člověka. Tento diplomat a zároveň člen jedné z dosud nejvlivnějších švédských rodin prokázal hrdinství během druhé světové války při záchraně maďarských Židů.

Spása Maďarů přišla ze Švédska

Pomník je zároveň připomínkou jeho dosud stále nejasné smrti. Po svržení maďarského autoritativního režimu admirála Horthyho nacisty v roce 1944 začali být maďarští Židé ve velkém odváženi do koncentračních táborů Osvětim, Treblinka a Majdanek. Diplomat Wallenberg byl v té době švédským ministrem zahraničí vyslán do Budapešti s jediným úkolem, zachránit co nejvíce tamních židovských obyvatel. Prostřednictvím vydávání švédských pasů se tak Raoulu Wallenbergovi podařilo zachránit asi 15 tisíc maďarských Židů. Počet záchraněných je odhad pracovníků izraelského památníku Yad Vashem, který oběti holokaustu zaznamenává a památku na ně archivuje, Avšak po příchodu Rudé armády do Budapešti byl Sověty zajat a od té chvíle je jeho další osud jenom otázkou spekulací. Přestože v padesátých letech sovětské úřady oznámily, že Raoul Wallenberg zemřel v moskevském vězení Lubjanka, řada poměrně věrohodných svědectví hovoří jinak

Zemřel v gulagu na ruské Sibiři?

Raoul Wallenberg mohl být totiž ještě v polovině 60. let naživu v některém ze sovětských gulagů. Otázku smutného osudu švédského diplomata nakonec nedokázala uspokojivě zodpovědět ani švédsko- ruská komise. Ta se tímto problémem zabývala deset let. Osoba Raoula Wallenberga zůstává jednou z velkých postav 20. století. Zachránil tisíce lidí před cestou do nacistických koncentračních táborů, sám ale zemřel kvůli komunistické totalitě.

Českobudějovický deník, 7. 5. 2008