Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?

Co to znamená převedení Boletic pod civilní správu? Jedná se samozřejmě o dlouhodobý a novým zákonem daný proces, který mimo jiné zahrnuje nahrazení výcvikových prostor armádě, zpracování ekologického auditu a následné odstranění ekologických škod po cvičení armády, obnovu katastrálních území a převedení majetku na jihočeský kraj, převedení historického majetku na okolní obce a také na nově vzniklou samosprávnou obec Boletice. V neposlední řadě dojde také k nahrazení přednosty újezdního úřadu zvoleným starostou. Je také potřeba armádu ujistit, že souhlasem s opuštěním Boletic nedojde k dominovému efektu, kdy by přišla o další čtyři vojenské prostory. Naopak. V jihočeském kraji armáda sama opustila většinu posádek (Tábor, Český Krumlov) a prostor původně sloužící k jejich výcviku tedy logicky ztrácí na významu. Jsou-li v okolí ostatních vojenských újezdů posádky umístěny, jde o zcela jinou situaci.

A proč vlastně Jihočeský kraj Boletice do civilní správy chce? Podívejme se na mapu. Boletice leží vedle turisticky atraktivní lipenské nádrže. Avšak v době, kdy se nechceme či nemůžeme koupat je jednou bariérou pro turistiku vodní břeh Lipna a druhou pak hranice vojenského prostoru. Ve vzniklém koridoru podél silnice Černá v Pošumaví - Horní Planá se turistika prostě nedá provozovat. Naopak, padesát let ukrytá krásná boletická příroda i stavební památky se zcela jistě stanou turistickým lákadlem. Uprostřed boletického prostoru totiž leží jedna z nejstarších sakrálních památek jihočeského kraje, románský kostel sv. Mikuláše z 13.století. Prostor Boletic byl z velké části prohlášeny chráněným ptačím územím Natura 2000 a nachází se na něm řada chráněných rostlin a živočichů. Boletická příroda je opravdu překrásná. To všechno jsou ale důvody, proč by se prostor měl otevřít, aby si tuto krásu mohlo užívat nejenom oněch 220 stálých obyvatel tohoto území. Zatímco příroda zůstala pod vojenskou správou (podobně jako na Šumavě) zachována, stavební památky jsou v neutěšeném stavu. To je ale průvodní jev všech vojenských prostorů a celých bývalých Sudet. Možná můžeme být rádi, že kostel sv.Mikuláše nesloužil jako vojenský cíl tak jako statky v jeho okolí. Velkou zásluhu o záchranu kostela má občanské sdružení „Kostel sv. Mikuláše Boletice“, které se po revoluci zasloužilo o jeho základní opravu. Horní část lipenské nádrže nutně také potřebuje zimní rekreační programy. Příklad obce Lipno a lyžařského areálu Kramolín ukazuje, že to funguje. Nezaměstnanost v obci Lipno je téměř nulová, nezaměstnanost v Horní Plané, Černé (a v Boleticích) je od 12% do 18%. Obložnost, tedy využití lůžek na Lipně je 60%, v Horní Plané 25%. A boletické kopce, i když to zvenčí třeba nevypadá, skýtají možnost vybudování lyžařského areálu. Nemusí se jednat pouze o navrhovaný areál Chlum, řada kopců přesahuje 1000 m.n.m.

Obyvatelé Boletic se převedení prostoru pod civilní správu brání. Pocit, že přijdou o práci, je mylný. Vojáci spjatí s výcvikem budou převeleni a ostatní pracovní místa zůstanou zachována. Ať již jde o lesáky, hajné, cestáře a podobně. Naopak, převodem pod civilní správu vzniknou nová pracovní místa, ať již v cestovním ruchu, v samosprávě, ochraně přírody či při likvidaci ekologických škod. Důležité je, že zastupitelstva obcí sousedících s vojenským újezdem a jejich starostové převedení pod civilní správu podporují. Jsou si vědomi toho, že využitím tohoto území pro civilní rozvoj můžeme všichni jen získat.

Tomáš Jirsasenátor (i v Boleticích).