Vztah Gruzie a Ruska

Obě gruzínské enklávy se silnými vazbami na Moskvu vyhlásily v 90. letech 20. století jednostrannou nezávislost (v této souvislosti připomeňme, že ani jedna z republik nebyla dosud oficiálně uznána žádným státem světa).Hlavní zdroj napětí gruzínskoruských vztahů představuje skutečnost, že Ruská federace disponuje v obou těchto oblastech – navzdory pochopitelné nelibosti Gruzínců - značným vlivem.

Rusko se ze strachu před separatistickými tendencemi uvnitř vlastního státu brání oficiálnímu uznaní abcházské a jihoosetské nezávislosti. Přesto využívá skutečnosti, že po neúspěšném gruzínském pokusu o opětovné připojení obou oblastí ozbrojeným zásahem z počátku devadesátých let, pobývají v Abcházii i v Jižní Osetii ruské vojenské jednotky. Ty mají v těchto regionech dohlížet na zachování míru.

Svůj vliv v těchto oblastech navíc Rusko v několika posledních letech posílilo masivním vydáváním ruského občanství tamním obyvatelům. Zhruba 80% Abcházců a Osetinců tak v současné době disponuje Moskvou vydanými pasy. Již tak napjatá situace se vyhrotila v dubnu tohoto roku. Na snahu v lednu opětovně zvoleného gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho získat podporu Západu pro nahrazení ruských mírových sil v Abcházii a Jižní Osetii jednotkami mezinárodními, ruská strana hned zareagovala. Prohlásila, že v případě gruzínského ozbrojeného útoku na Abcházii a Jižní Osetii odpoví vojenskými prostředky i Rusko. Svá slova Moskva zdůvodnila právě ochranou práv ruských občanů žijících na území Gruzie.

Podobné přestřelky mezi vedením Gruzínské republiky na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé tak pokračují dál. Řešení abcházské a jihoosetské otázky zatím ale i po mnoha letech zůstává stále v nedohlednu.

Českobudějovický deník, 20. 5. 2008