- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
Spor o to, zda kůrovec páchá na Šumavě zlo či dobro, nekončí. Šumavské obce podávají správní žalobu na ministra Martina Bursíka, Jihočeský kraj žádá vládu o jmenování vládního zmocněnce, vedení parku i ministerstvo životního prostředí si jsou však jisti svým postupem. Spor se nyní vede o to, jak se projeví asi 140 000 m3 dřeva záměrně nezpracovaného po orkánu Kyrill.
Nezávislí lesníci potvrzují, že stromy v nejcennějším pralesním zbytku Šumavy, tzv. Černohorském pralese, který se rozkládá nad pramenem Vltavy, jsou již navrtány kůrovcem.Na patách těchto více než třísetletých stromů patřících k původnímu genofondu šumavských smrků se hromadí „piliny“, drtinky, které z kůrovcových závrtů padají po kmeni k zemi.Prameny Vltavy jsou vpravdě českým národním symbolem. Zasáhneme proti kůrovci, nebo se bude nadále tvrdit, že jde o „přirozenou obnovu horských smrčin“?Podle nezávislých lesníků je na Trojmezné pod Třístoličníkem v těsné blízkosti ponechaného polomu z minulého roku již asi 10 tisíc nových kůrovcových stromů.Stromy staré více než tři sta let přežily všechny vichřice a ostatní nepohody právě proto, že jim generace lesníků poskytovaly ochranu před kůrovcem.
Bude tragickou ironií šumavské historie, že právě to nejcennější, její pralesy, zlikviduje existence národního parku? Vlastně ne národní park, ale filozofie vedení parku, že ochrana proti kůrovcům, poskytovaná lesům po staletí, byla omylem minulosti a správný stav péče národního parku je tzv. „divočina“? Spolu s lesními odborníky jsme formulovali sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava. Odpovědi na ně jsou podle našeho názoru důležitým ukazatelem, jaký je skutečný stav kůrovcového nebezpečí na Šumavě.
Probíhá experiment se suchým lesem opravdu pouze na třech procentech území Šumavy, jak se veřejnosti tvrdí? Prosíme vedení Národního parku Šumava, aby seznámilo veřejnost s odpověďmi na následující otázky v daném pořadí:
- Jak je monitorován nárůst (počet) kůrovcových stromů vzniklých v těsné blízkosti ploch s nezpracovanými smrky po orkánu Kyrill aEmma?
- Jaký je nyní rozsah zásahové plochy, kde se proti kůrovci zasahuje trvale?
- Jaký je v současné době rozsah bezzásahové plochy vzhledem ke kůrovci?
- Na jaké ploše je kůrovec (přírůst napadených stromů) průběžně monitorován?
- Na jaké ploše je kůrovec (přírůst napadených stromů) monitorován v jiném intervalu a jakým způsobem?
- Jaká je plocha dosud odumřelých mateřských porostů vlivem kůrovců?
- Jaká je plocha lesa padlého a ponechaného bez zpracování po orkánu Kyrill a Emma?
Jiřina Rippelová, Tomáš Jirsa, Josef Kalbáč, senátoři ze Šumavy
Českobudějovický deník, 20.6. 2008