- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
Tuto sobotu, 24.září (text z roku 2005), budou při městské slavnosti vysvěceny a na věž kostela v Hluboké nad Vltavou umístěny tři nové zvony (slavnost se konala v roce 2006). Osudy zvonů symbolicky provázejí osudy města v posledních dvou staletích. První zvony byly do věže hlubockého kostela Sv.Jana Nepomuského zavěšeny v roce 1846 při jeho dostavění. Kostel stavěla rodina Schwarzenbergů a zcela jistě to muselo být v době ekonomického rozkvětu panství i rozvoje města. Do věže byly tehdy zavěšeny tři zvony (Josef, Donát a Jan Nepomuk).
Za první světové války v roce 1916, byly dva zvony zabaveny a roztaveny pro válečné účely a na věži zůstal vyzvánět pouze zvon Josef . První válka byla z těch, které v každé obci a v každém městě nechávala řady sirotků a vdov, tisíce a tisíce lidských tragédií. Konkrétní jména oněch obětí jsou po devadesáti letech zapomenuta, ale i v našem městě si je můžeme přečíst na památníku obětí první války.Nové zvony na kostel byly odlity opět v dobrých dobách, v roce 1929. Českobudějovická zvonařská firma Rudolfa Pernera vyrobila tři nové zvony (Václav, Jan a Maria), které však potkal podobný osud. V roce 1942 byly zabaveny, roztaveny a na věži opět zůstal pouze zvon Josef. Ztrátu těchto zvonů doprovázela ztráta všech hlubockých židovských spoluobčanů, celé jedné čtvrti.Po více než šedesáti letech, opět v době svobody a rozkvětu, se město potřetí rozhodlo pořídit tři nové zvony (Václav, Jan Nepomucký a Vojtěch). Opět jsme se obrátili na zvonařství Rudolfa Pernera, od konce války sídlící v německém Pasově.
Odlévání, zavěšování, snímání a roztavování zvonů symbolicky provází i historické vztahy Čechů a sousedních německy mluvících zemí. S historií zvonů jsou spjaty oběti obou světových válek. V historii jejich výrobce, českobudějovického a dnes pasovského zvonařství Perner, je skryta i historie poválečného odsunu. To, že objednáváme zvony z Německa, symbolizuje otevřenost a přátelskost současné Evropy. To, že je objednáváme na splátky, symbolizuje naši ekonomickou situaci. Zvony jsou obnovovány až šedesát let po válce, protože za komunismu byla instalace zvonů na kostel ne snad nemožná, ale neobvyklá.
Úloha osobnosti v dějinách. Klíčovou úlohu v celkové rekonstrukci hlubockého kostela a největší zásluhu na myšlence a pořízení zvonů má bývalý ředitel Jihočeských státních lesů inženýr Karel Faber, který byl jako čerstvý důchodce jmenován administrátorem hlubocké farnosti. Deset let usilovné práce, hledání finančních zdrojů a realizace nápadů je završeno pomyslnou třešničkou na dortu – zavěšením zvonů na rekonstruovaný kostel. Fakticky i symbolicky byl Ing.Faber po obvyklé době působení, po deseti letech, přemístěn na jinou farnost. Na Hluboké splnil svůj úkol a zanechal po sobě olbřímí dílo.
Připravujeme se na slavnost svěcení zvonů a telefonicky mne požádal jeden hlubocký občan, abych ho v souvislosti se zvony navštívil. Pod kolnou na dvorku mi ukazuje čtyři masivní srdce starých zvonů a popisuje historii, jak byly za komunismu vyneseny z kostela aby jako šrot obohatily jakousi železnou neděli. Ten dobrý člověk nelenil, v noci přijel s kárkou, srdce zvonů zcizil a ukryl pod kolnu. Zcizil aby zachránil. Dvě jsou kovaná ručně a patří ke zvonům z 19.století, dvě jsou kovaná již strojově a pocházejí ze zvonů z roku 1929. S radostí je vrací do kostela, kde budou s krátkým popiskem připomínat složitou historii dvacátého století.
Tomáš Jirsastarosta Hluboké nad Vltavou