• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
2009»

Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů

Tuto sobotu, 24.září (text z roku 2005), budou při městské slavnosti vysvěceny a na věž kostela v Hluboké nad Vltavou umístěny tři nové zvony (slavnost se konala v roce 2006). Osudy zvonů symbolicky provázejí osudy města v posledních dvou staletích. První zvony byly do věže hlubockého kostela Sv.Jana Nepomuského zavěšeny v roce 1846 při jeho dostavění. Kostel stavěla rodina Schwarzenbergů a zcela jistě to muselo být v době ekonomického rozkvětu panství i rozvoje města. Do věže byly tehdy zavěšeny tři zvony (Josef, Donát a Jan Nepomuk).

Za první světové války v roce 1916, byly dva zvony zabaveny a roztaveny pro válečné účely a na věži zůstal vyzvánět pouze zvon Josef . První válka byla z těch, které v každé obci a v každém městě nechávala řady sirotků a vdov, tisíce a tisíce lidských tragédií. Konkrétní jména oněch obětí jsou po devadesáti letech zapomenuta, ale i v našem městě si je můžeme přečíst na památníku obětí první války.Nové zvony na kostel byly odlity opět v dobrých dobách, v roce 1929. Českobudějovická zvonařská firma Rudolfa Pernera vyrobila tři nové zvony (Václav, Jan a Maria), které však potkal podobný osud. V roce 1942 byly zabaveny, roztaveny a na věži opět zůstal pouze zvon Josef. Ztrátu těchto zvonů doprovázela ztráta všech hlubockých židovských spoluobčanů, celé jedné čtvrti.Po více než šedesáti letech, opět v době svobody a rozkvětu, se město potřetí rozhodlo pořídit tři nové zvony (Václav, Jan Nepomucký a Vojtěch). Opět jsme se obrátili na zvonařství Rudolfa Pernera, od konce války sídlící v německém Pasově.

Odlévání, zavěšování, snímání a roztavování zvonů symbolicky provází i historické vztahy Čechů a sousedních německy mluvících zemí. S historií zvonů jsou spjaty oběti obou světových válek. V historii jejich výrobce, českobudějovického a dnes pasovského zvonařství Perner, je skryta i historie poválečného odsunu. To, že objednáváme zvony z Německa, symbolizuje otevřenost a přátelskost současné Evropy. To, že je objednáváme na splátky, symbolizuje naši ekonomickou situaci. Zvony jsou obnovovány až šedesát let po válce, protože za komunismu byla instalace zvonů na kostel ne snad nemožná, ale neobvyklá.

Úloha osobnosti v dějinách. Klíčovou úlohu v celkové rekonstrukci hlubockého kostela a největší zásluhu na myšlence a pořízení zvonů má bývalý ředitel Jihočeských státních lesů inženýr Karel Faber, který byl jako čerstvý důchodce jmenován administrátorem hlubocké farnosti. Deset let usilovné práce, hledání finančních zdrojů a realizace nápadů je završeno pomyslnou třešničkou na dortu – zavěšením zvonů na rekonstruovaný kostel. Fakticky i symbolicky byl Ing.Faber po obvyklé době působení, po deseti letech, přemístěn na jinou farnost. Na Hluboké splnil svůj úkol a zanechal po sobě olbřímí dílo.

Připravujeme se na slavnost svěcení zvonů a telefonicky mne požádal jeden hlubocký občan, abych ho v souvislosti se zvony navštívil. Pod kolnou na dvorku mi ukazuje čtyři masivní srdce starých zvonů a popisuje historii, jak byly za komunismu vyneseny z kostela aby jako šrot obohatily jakousi železnou neděli. Ten dobrý člověk nelenil, v noci přijel s kárkou, srdce zvonů zcizil a ukryl pod kolnu. Zcizil aby zachránil. Dvě jsou kovaná ručně a patří ke zvonům z 19.století, dvě jsou kovaná již strojově a pocházejí ze zvonů z roku 1929. S radostí je vrací do kostela, kde budou s krátkým popiskem připomínat složitou historii dvacátého století.

Tomáš Jirsastarosta Hluboké nad Vltavou