- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
V polovině května proběhl v Rakousku v AigenSchlägl mezinárodní seminář zaměřený na stav a budoucnost lesů napadených kůrovci na hranici mezi Českou republikou, Rakouskem a Německem. Seminář se uskutečnil pod záštitou klášterních lesů Schlägl, které jsou proslulé hospodařením, šetrným k přírodě.
Bez ochrany
Přibližně stovka účastníků z Rakouska, Německa a České republiky si vyslechla přednášky na ostře sledované téma. Probíraly se dopady na soukromý majetek i prognózy dalšího vývoje.Představy ochrany přírody přednesli ředitel Národního parku (NP) Bavorský les Karl Friedrich Sinner a náměstek Národního parku Šumava Libor Hošek.Zatímco rozlohou více než dvakrát menší NP Bavorský les směrem do vnitrozemí po tlaku dalších vlastníků vytvořil ochranné pásmo, NP Šumava tento problém neřeší ani ve vnitrozemí, ale ani na státní hranici. Konflikt vyvolává kůrovec přemnožený v tzv. bezzásahové zóně parku Šumava v oblasti Trojmezné v okolí Plešného jezera. Vymezená zóna totiž zasahuje až na hranici s Rakouskem i Německem, takže způsobuje přímé odumírání sousedních lesů.Po referátech následovala pod vedením Johannese Wohlmachera exkurze k Trojmezné, kde v současné době na české straně stojí i leží desítky tisíc stromů napadených kůrovcem.
Rojení kůrovce
Že se pravděpodobnost ohrožení rovná téměř jistotě, se účastníci mohli snadno přesvědčit již nyní.I v těchto vysokých polohách (asi 1360mn.m.) již totiž probíhalo rojení kůrovců stejně jako v nížinách, a to nad zbytky sněhu !Nepřijde-li chladné léto, bude kůrovec i v těchto vysokých výškách mít dvě generace, a situace se proto bude velmi rychle zhoršovat.Zahraniční vlastníci lesů se proto ptají, kdo jim uhradí škody, které jim bezzásahový režim na Šumavě působí. Spor se pravděpodobně tedy posune na vládní úroveň.
Českobudějovický deník, 29.5. 2008