2009»

Obrana starostů šumavských obcí

Debata o tom, jak postupovat s asanací větrné kalamity na Šumavě, plní stránky novin a časopisů. Svobodná diskuse, která formuje názor veřejnosti, je velmi cenná a považuji ji za jeden z nejdůležitějších aspektů demokratické společnosti. A i když s nimi hluboce nesouhlasím, respektuji, že svá stanoviska v novinách publikují i ekologisté z nevládních organizací, kteří navrhují větrnou kalamitu na Šumavě nezpracovávat. S čím však nemohu souhlasit, je, že ochranáři z nevládních organizací osočují šumavské starosty, že „hájí zájmy vlivné těžařské lobby“ (Deník 15. února). Požadavek na zpracování kalamity zaslali ministerstvu životního prostředí nejen šumavští starostové, ale také představitelé Jihočeského kraje a poslanci i senátoři. Existují totiž stovky učebnic a vědeckých publikací o působení kůrovce a nebezpečných důsledcích jeho přemnožení. Na druhé straně existují teorie nevládních organizací, jejichž členové však za svá přání nenesou sebemenší zodpovědnost.

Jaký užitek mohou mít šumavští starostové, politici či odborná veřejnost z těžby dřeva po kalamitě? Kolik korun vydělá starosta nebo obec na tom, že se těží padlé dřevo v národním parku? Jak je zainteresován starosta na těžbě? Jedině stát a Správa Národního parku Šumava jako příspěvková organizace mohou vydělávat na prodeji dřeva z lesů postižených větrnou kalamitou. Ostatně, podíváme-li se na rozpočet správy parku, příjmy za prodané dřevo tvoří významnou část provozních nákladů NPŠ. Správa parku navíc získala na zpracování kalamity finance (90 milionů) ze státního rozpočtu. Starostové také nikdy neprotestovali proti tomu, aby se část dřeva po kalamitě ponechala na místě.Ministr životního prostředí Martin Bursík na nedávné tiskové konferenci řekl, že smíšené lesy lépe odolávají silnému větru, a šumavským starostům jako by mluvil z duše. Starostové přece již řadu let obhajují nezbytnou obměnu smrkových monokultur za buky a jedle tam, kde je to možné. Ale ti, kteří chtějí bezhlavě rozšiřovat bezzásahové zóny v čistě smrkových lesích, neslyší, nevidí a překrucují fakta.Ve skutečnosti je to tak, že změně dřevinné skladby brání. Vědci, lesníci i ekologové se shodují v tom, že pokud budou smrkové lesy zahrnuty do bezzásahového území bez předchozí úpravy dřevinné skladby, tak zde potřebný smíšený les nevznikne. Stejně tak je nezbytné, aby současná kalamita byla zpracována tak, aby se Šumava opět nepotýkala několik desetiletí s přemnoženým kůrovcem. To, zda odkorněné dříví, ze kterého již nemůže kůrovec vylétnout, zůstane ležet v lese či bude využito, je již jiná otázka, o které ale nerozhodují šumavští starostové.

Českobudějovický deník | 20.2.2007 | rubrika: Publicistika/inzerce | strana: 26