Jaká je cena za vládu se zelenými?

Za vlády Václava Klause byla politika ODS v ochraně životního prostředí prioritou a bylo dosaženo naprosto zásadního zlepšení všech jeho složek. Do nápravy stavu životního prostředí bylo tehdy nasměrováno 400 mld. Kč - do odsíření uhelných elektráren, do výstavby ČOV více než 100 mld. Kč, do plošné plynofikace obcí za 6 mld. Kč, a tak bych mohl pokračovat.

Dnes občané oprávněně vnímají celou oblast ochrany ŽP jako pasivní přejímání směrnic "z Bruselu" na jedné straně a realizaci programu zelených na straně druhé. Nechci se jako Paroubek ohánět průzkumy veřejného mínění, ale z charakteristiky voličů ODS jednoznačně vyplývá, že téma životního prostředí je pro ně důležité.

Ekologie a životní prostředí je dnes zcela v rukou Strany zelených a na ně navázaných nevládních organizací, které dostávají již několik let stovky miliónů korun z veřejných i soukromých zdrojů. Jen MŽP jim rozdalo téměř čtvrt miliardy korun. A my za to platíme politicky i ekonomicky vysokou cenu.

Právní i politický systém ochrany ŽP vstupuje do nejhlubších detailů občanského, společenského, politického a hospodářského života. Je to univerzální systém regulačních nástrojů často i s faktickým "právem veta".

Nechali jsme naše tradiční voliče, podnikatelskou a živnostnickou sféru, napospas výmyslům ekologistů a nehájíme jejich zájmy.

Politika zelených je značně agresivní, arogantní a v mnoha ohledech naprosto nekorektní, typické jsou zelené výmysly, které se schovávají za bojem proti globálnímu oteplování.

Byl jsem na přednášce profesora Pačese o budoucnosti energetické politiky. Profesor Pačes řekl, že jediný z politiků, kteří si ho pozvali na kobereček a ovlivňovali ho, co a jak má do zprávy napsat, byl vicepremiér Bursík, který na něj naléhal, aby nepsal o nutnosti výstavby dalších jaderných elektráren.

Každý z nás by mohl jmenovat desítky příkladů společného nátlaku a promyšleného ovlivňování veřejného mínění a lobby ze strany NGO a Strany zelených na místní národní i mezinárodní úrovni.

Skutečnost, že Greenpeace na několik týdnů obsadili kótu pro umístění budoucí radarové základny v Brdech, ukazuje, že to není ochrana životního prostředí, ale čistá politika, čím se tyto organizace zabývají.

Hnutí Duha například předloží za velkého mediálního humbuku Ministerstvu životního prostředí petici za zlepšení recyklačních služeb. A MŽP pak předkládá novely zákonů s tím, že občané to chtějí. Jedním z plánů jsou vratné PET lahve. Náklady na zavedení tohoto systému jsou několik miliard korun. Proti jsou obce, obchodníci, výrobci a jejich svazy, potravinářská i hospodářská komora, ale my děláme, že je neslyšíme. Dopad by byl katastrofální, a to nejen na cenu nápojů, ale i potravin, zlikvidoval by se systém třídění odpadu, který máme mimochodem jeden z nejlepších v Evropě.

V rámci programu EVVO (Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta) jsme si nasadili neziskovky do škol, aby působily na naše děti, a ty pak poslouchají přednášky o globálním oteplování i o nebezpečí Temelína.

Kdy jste Vy jako politici ODS byli naposled v nějaké škole na přednášce? Média by nás roztrhala, jak ovlivňujeme mládež. Ale zelené si platíme za to, že do škol chodí. Proč myslíte, že ministryně Stehlíková navrhuje volební právo od 16 let? Protože jediná politika, se kterou se studenti ve školách setkávají, je politika zelených.

Infiltrace státní správy "odborníky" z NGO ve všech krajích i na centrální úrovni je alarmující. Každý z Vás zná jistě příklady ze svého kraje. A jaký je výsledek? Dovolili jsme, aby lidé z NGO ve státních úřadech zasahovali do staveb dálnic a dalších životně důležitých průmyslových staveb.

Nárazníkem absence politiky životního prostředí v ODS je komunální sféra - trpí naši starostové a trpěli naši hejtmani, kteří jsou denně konfrontování s výsledky nečinnosti ODS.

Závěrem: ODS nemá vlastní program ochrany životního prostředí a hlavně ochrany přírody a krajiny.

Od ODS se právem očekává, že bude prosazovat aktivní pravicovou alternativu ochrany ŽP proti konceptu v podstatě levicovému, se kterým se však právě díky neexistenci vlastního programu pasivně ztotožňuje.

ODS nesmí připustit, aby na ochranu životního prostředí měly patent jen levicové politické síly. ODS musí mít vlastní programem a ne se nechat "zastupovat" zelenými.

Je v souladu s politikou ODS to, že stát proti vůli obcí a kraje experimentuje s celou Šumavou tak, že dochází k destrukci jejích největších přírodních a kulturních hodnot a ztrátě nejvýznamnějších funkcí šumavské krajiny?

Je si ODS vědoma toho, že za její vlády rozhodují bez příslušného vládního či zákonného zmocnění anonymní úředníci Správy NP o odpisu miliardových hodnot státního majetku v podobě nezpracovaného kalamitního dříví (odhad jen za posední rok 250 000 m3), ponechávání lesů v tzv. bezzásahovém režimu rozpadu působením škůdců a odpisu dřevní hmoty ponechané ležet v lese.

Jak se staví vládní ODS k tomu, že po vstupu do Schengenského prostoru se hranice na Šumavě neotevřel ani zdaleka tak jako z bavorské a rakouské strany? Dokladem o totalitní podobě legislativy OP je např. i to, že o otevření hraničního přechodu Modrý sloup se nerozhoduje ve standardním správním řízení, ale na základě stanoviska ornitologa.

Opakovaně vyzývám členy vlády: Neustupujte tlaku té rodinné firmy zelených, kteří za čtyři koaliční poslance mají čtyři ministry. Opakovaně prosím premiéra - zasáhněte proti zeleným na Šumavě, ZACHRAŇTE ŠUMAVU!

projev přednesený na 19. kongresu ODS, 6. prosince 2008