- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Šumava umírá a volá o pomoc
Šumava umírá a volá o pomoc. Vedení Ministerstva životního prostředí a Národního parku Šumava prosadilo bez souhlasu regionů na tisících hektarech Národního parku Šumava experiment s ponecháním obrovských kulturních ploch lesa samovolnému vývoji (tzv. bezzásadový režim či „divočina“). Výsledkem je odumírání tisíců hektarů nejcennějších vzrostlých lesů žírem kůrovce a vznik kůrovcové kalamity ohrožující celou Šumavu i okolní lesy.
Již uschly lesy na Pramenech Vltavy, Černohorský prales či lesy okolo Plešného jezera. Vedení Národního parku Šumava prostřednictvím svého tiskového oddělení opakovaně ujišťuje veřejnost, že má kůrovce pod kontrolou a že se les na Šumavě úspěšně obnovuje. Naopak, oba kraje, Jihočeský i Plzeňský, na jejichž území Šumava leží, projevují dlouhodobě obavy o výsledek experimentu s usycháním tisíců hektarů lesa, ke kterému se správa parku a ministr Bursík rozhodli.
Po krajských volbách a výměně vedení obou krajů veřejnost několik měsíců čekala, jak se k problematice Šumavy postaví nové krajské reprezentace. Příležitost k tomu dalo vydání knihy „Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence NP Šumava“ napsané profesory Vackem a Podrázským. Oba profesoři varují před gradací kůrovcové kalamity a před škodami, ke kterým na životním prostředí na Šumavě dochází. Před vydáním této knihy se na vedení obou krajů obrátila skupina úzce specializovaných vědců podporující bezzásahovost na Šumavě, aby vedení krajů upozornili, že mají odlišný pohled na Šumavu. Plzeňský kraj prostřednictvím radního pro životní prostředí Ing. Smutného aktivistům zdůraznil, že na rozdíl od nich má kraj zodpovědnost za rozvoj a stav Šumavy, a konkrétně napsal: „Problém je v tom, že předkladatelé bezzásahové teorie odmítají dialog a kompromis ku škodě životního prostředí a lesu na Šumavě. Nemají totiž žádnou hmotnou ani morální zodpovědnost za své konání, je to pro ně pouze velkorysý experiment, buď vyjde, nebo ne“.
Nový jihočeský hejtman Jiří Zimola se ke kritice současného dění na Šumavě připojil svým prohlášením: „Hodláme ve spolupráci se samosprávami razantně řešit situaci na Šumavě, která umírá před našima očima. Nemíním poslušně schovat hlavu do písku a nechat se přesvědčovat, že za několik století to možná bude dobré, že proces zmlazení je úspěšný a že to chce jen čas. Čas je totiž to, co nemáme. Nedostane-li rozum správa parku, protože ve zdravý rozum Ministerstva životního prostředí už dávno nevěřím, bude nutné situaci se vším důrazem řešit.“ Svaz obcí v Národním parku Šumava inicioval vznik petice „Zachraňme Šumavu“ a opakovaně vyzývá vládu a Parlament, aby se ničením přírodních hodnot na Šumavě zabývaly. Petici během krátké doby podepsalo více než 6000 lidí. Sdružení vlastníků obecních lesů vozí po Čechách putovní výstavu fotografií usychající Šumavy, protože správa parku do uschlých částí zakazuje přístup veřejnosti. Český velvyslanec v Rakousku začátkem února informuje české orgány, že rakouské orgány životního prostředí opakovaně žádají českou stranu o ustanovení expertní skupiny k zamezení šíření kůrovce z české strany do rakouských lesů.
Je více než zřejmé, že odpovědnost za rozhodnutí jak dál leží na vládě. Ta má ale rozhodování o Šumavě blokováno účastí ministra Bursíka ve vládní koalici. Jako politici stojíme před těžkým rozhodováním. Je cena této vládní koalice taková, abychom jí obětovali svébytnou krajinu Šumavy, která se vryla do podvědomí národa? Je výsměchem demokracie, že lze prosazovat experiment na desítkách tisíc hektarů národního parku Šumava dogmaticky, díky úmyslně matoucí mediální kampani a přes odpor tamních obyvatel i krajů, jichž se toto rozhodnutí týká. Je to známé a tolikrát opakované „zelené“ rozhodování.
Tomáš Jirsa (ODS), Jiřina Rippelová (ČSSD), senátoři ze Šumavy
jihočeská mutace MF DNES, 25. února 2009