• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
2009»

Šumava umírá a volá o pomoc

Šumava umírá a volá o pomoc. Vedení Ministerstva životního prostředí a Národního parku Šumava prosadilo bez souhlasu regionů na tisících hektarech Národního parku Šumava experiment s ponecháním obrovských kulturních ploch lesa samovolnému vývoji (tzv. bezzásadový režim či „divočina“). Výsledkem je odumírání tisíců hektarů nejcennějších vzrostlých lesů žírem kůrovce a vznik kůrovcové kalamity ohrožující celou Šumavu i okolní lesy.

Již uschly lesy na Pramenech Vltavy, Černohorský prales či lesy okolo Plešného jezera. Vedení Národního parku Šumava prostřednictvím svého tiskového oddělení opakovaně ujišťuje veřejnost, že má kůrovce pod kontrolou a že se les na Šumavě úspěšně obnovuje. Naopak, oba kraje, Jihočeský i Plzeňský, na jejichž území Šumava leží, projevují dlouhodobě obavy o výsledek experimentu s usycháním tisíců hektarů lesa, ke kterému se správa parku a ministr Bursík rozhodli.

Po krajských volbách a výměně vedení obou krajů veřejnost několik měsíců čekala, jak se k problematice Šumavy postaví nové krajské reprezentace. Příležitost k tomu dalo vydání knihy „Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence NP Šumava“ napsané profesory Vackem a Podrázským. Oba profesoři varují před gradací kůrovcové kalamity a před škodami, ke kterým na životním prostředí na Šumavě dochází. Před vydáním této knihy se na vedení obou krajů obrátila skupina úzce specializovaných vědců podporující bezzásahovost na Šumavě, aby vedení krajů upozornili, že mají odlišný pohled na Šumavu. Plzeňský kraj prostřednictvím radního pro životní prostředí Ing. Smutného aktivistům zdůraznil, že na rozdíl od nich má kraj zodpovědnost za rozvoj a stav Šumavy, a konkrétně napsal: „Problém je v tom, že předkladatelé bezzásahové teorie odmítají dialog a kompromis ku škodě životního prostředí a lesu na Šumavě. Nemají totiž žádnou hmotnou ani morální zodpovědnost za své konání, je to pro ně pouze velkorysý experiment, buď vyjde, nebo ne“.

Nový jihočeský hejtman Jiří Zimola se ke kritice současného dění na Šumavě připojil svým prohlášením: „Hodláme ve spolupráci se samosprávami razantně řešit situaci na Šumavě, která umírá před našima očima. Nemíním poslušně schovat hlavu do písku a nechat se přesvědčovat, že za několik století to možná bude dobré, že proces zmlazení je úspěšný a že to chce jen čas. Čas je totiž to, co nemáme. Nedostane-li rozum správa parku, protože ve zdravý rozum Ministerstva životního prostředí už dávno nevěřím, bude nutné situaci se vším důrazem řešit.“ Svaz obcí v Národním parku Šumava inicioval vznik petice „Zachraňme Šumavu“ a opakovaně vyzývá vládu a Parlament, aby se ničením přírodních hodnot na Šumavě zabývaly. Petici během krátké doby podepsalo více než 6000 lidí. Sdružení vlastníků obecních lesů vozí po Čechách putovní výstavu fotografií usychající Šumavy, protože správa parku do uschlých částí zakazuje přístup veřejnosti. Český velvyslanec v Rakousku začátkem února informuje české orgány, že rakouské orgány životního prostředí opakovaně žádají českou stranu o ustanovení expertní skupiny k zamezení šíření kůrovce z české strany do rakouských lesů.

Je více než zřejmé, že odpovědnost za rozhodnutí jak dál leží na vládě. Ta má ale rozhodování o Šumavě blokováno účastí ministra Bursíka ve vládní koalici. Jako politici stojíme před těžkým rozhodováním. Je cena této vládní koalice taková, abychom jí obětovali svébytnou krajinu Šumavy, která se vryla do podvědomí národa? Je výsměchem demokracie, že lze prosazovat experiment na desítkách tisíc hektarů národního parku Šumava dogmaticky, díky úmyslně matoucí mediální kampani a přes odpor tamních obyvatel i krajů, jichž se toto rozhodnutí týká. Je to známé a tolikrát opakované „zelené“ rozhodování.

Tomáš Jirsa (ODS), Jiřina Rippelová (ČSSD), senátoři ze Šumavy

jihočeská mutace MF DNES, 25. února 2009