2009»

Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park

Již řadu let usilují jihočeský a západočeský kraj o otevření historické přeshraniční stezky Modrý sloup. Když už se v loňském roce blížilo zkušební otevření tohoto pěšího přechodu, nechal zpracovat minulý ředitel Národního parku biologické hodnocení tvrdící, že by turisté mohli ohrozit populaci tetřeva a otevření Modrého sloupu bylo opět odloženo. Bavorští poslanci se s důrazným protestem obrátili na české ministerstvo životního prostředí a česká vláda vyřešila hrozící mezinárodní skandál pomocí dočasné výjimky. Po dobu pěti víkendů tak turisté mohli projít od Březníku Luzenským údolím na Modrý sloup. Omezený počet zájemců se mohl podívat do míst, která po dobu padesáti let drželi uzavřená komunisté a která nyní, bohužel, před námi opět uzavřeli ochranáři.

Nejenom my jsme uvítali loňskou výjimku a otevření stezky Luzenským údolím. Domníváme se, že se jednalo o velmi dobrý počin jak z hlediska historie území a přání jeho obyvatel, tak i z hlediska turistického, o čemž svědčil velký zájem veřejnosti. Určitě to bylo i vhodným doplňkem naučné stezky na Březníku. Většina obyvatel ještě stále doufá, že nové vedení Národního parku Šumava ohlásí otevření této pěší stezky v letošním roce. S blížícím se vstupem České republiky do Schnegenského prostoru to bude i nutnost. Již od prvního ledna příštího roku přestane pro návštěvníky národních parků Šumava a Bavorský les platit omezení na státní hranici. Turisté z české strany jsou na tom ale nepoměrně hůře. K přístupu na volnou hranici s se starou částí Národního parku Bavorský les jim brání první zóny národního parku Šumava, zákazy vstupu, populace tetřeva a výstražné tabulky.

Jak bavorským turistům vysvětlíme, že je pro nás jejich Národní park Bavorský les sice vzorem, ale že mezi starou částí Bavorského lesa a Národním parkem Šumava není žádná turistické propojení? Proč v NP Bavorský les pohyb turistů tetřeva neohrožuje a v NP Šumava ano? Ve skutečnosti jsou v NP Šumava používány liché argumenty proti otevření přeshraniční stezky. Překvapivě k největšímu nárůstu populace tetřeva došlo tam, kde se v posledních letech používala hlučná mechanizace a kácel les napadený kůrovci. Nedomníváme se, že by byl turista rušivějším elementem než mechanizace. A jak bavorským turistům vysvětlíme, že Česká republika sice do Schengenského prostoru vstoupila, ale že na Šumavě tento volný pohyb osob neplatí? Protože tam žije tetřev? Vedení Bavorského národního parku, ale hlavně bavorská politická reprezentace usilují o otevření přeshraničních pěších přechodů nejen z důvodu přeshraniční komunikace, ale i proto, že regulovaná turistika je lepší než zákazy a nařizování.

Pro neotevření Modrého sloupu vždy se již dlouho hledaly zástupné důvody. Než ochranáři objednali biologické hodnocení pobytu tetřeva, vadila neopravená hájenka na Březníku, poté padající větve, rozbitá cesta a dokonce se argumentovalo údajným malým zájem veřejnosti. Všechny důvody byly postupně vyvráceny, přechod je však stále uzavřen. Ale nejedná se pouze o Modrý sloup. Existují i další historické přechody, které by měly být díky vstupu do „Schengenu“ zpřístupněny. Neříkejme pořád, jak to bavoráci dělají lépe, ale podívejme se, jak to opravdu dělají. Volný pohyb osob po turistických stezkách a podpora nových hraničních pěších přechodů je jednou z mnoha věcí, kterou od našich sousedů můžeme převzít. Není tím hlavním problémem v otevírání historických stezek na české straně ještě něco jiného? U státní hranice mohou totiž turisté spatřit největší plochy odumřelého lesa a ten by mohl změnit pohled návštěvníků na rozšiřování bezzásahových území, kde odumírají tisíce stromů.

Tomáš Jirsa, senátorAntonín Schubert, starosta Modravy