• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
2009»

Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě

Několik století o lesy na Šumavě pečovali lesníci a předali budoucím generacím Šumavu v takové kráse, že byla v roce 1991 vyhlášena Národním parkem. Současná správa parku opustila lesnický způsob (který se podle ní pro Národní park nehodí), ponechala bývalé hospodářské lesy samovolnému vývoji a řídí Šumavu na základě vědeckých objevů. A vědecký objev stíhá vědecký objev. Proti kůrovci se již nebojuje nejúčinnějším zastaralým způsobem pilou a sekyrou, ale vědeckým objevem, entopatogenní houbou Beauveria. Téměř v každém vydání časopisu Šumava, oficiálního zpravodaje Národního parku, je prezentován nějaký nový vědecký objev na Šumavě. Poslední vědecký objev zveřejnila v tisku správa parku minulý týden: pod uschlými stromy vyrůstá nový les!

Americký fyzik Robert Park charakterizoval kdysi rozdíly mezi vědou a pseudovědou. Myslím, že tento text by si měla správa parku pořádně prostudovat. Hned v úvodu Park říká: „Pseudovědec předhazuje svá tvrzení okamžitě médiím. Poctivost či mravní integrita vědy spočívá v ochotě vědců předkládat nové myšlenky a zjištění ke zkoumání dalším vědcům. Čili, vědci očekávají, že jejich kolegové představí nová zjištění nejprve jim. Pokus obejít posouzení od sobě rovných pomocí okamžitého zveřejnění nových výsledků v médiích (a tedy okamžité představení veřejnosti) nasvědčuje tomu, že práce pravděpodobně není schopna čelit důkladné oponentuře či přezkoumání ostatními vědci“.

Nikdo z odborníků, lesníků či politiků, kteří kritizují současný experiment s usycháním obrovských lesních ploch na Šumavě, nezpochybňuje to, že někde opravdu pod uschlými stromy nějaký les vyroste. Ale diskuse je přeci o tom, proč je potřeba se s novou nadějí lesa chlubit a za jakou cenu nové semenáčky na Šumavě vyrůstají. Za cenu odumírání tisíců hektarů staletých lesů, za cenu odumírání několik set let starých pralesních zbytků, za cenu zničení tisíců hektarů zeleného lesa, za cenu zcela změněného charakteru šumavské krajiny, za cenu nedoceněného rizika, že rozsáhlé odlesněné plochy Šumavy podlehnou erozi, za cenu změny vodních režimů či za cenu ohrožení sousedních lesů kůrovcovou kalamitou šířící se z národního parku. O překot publikované vědecké objevy ze Šumavy nemohou nahradit fakt, že se Národnímu parku dosud nepodařilo najít ve společnosti konsensus ohledně experimentu, který se Šumavou provádí.

Tomáš Jirsa

Sedm znaků pseudovědy podle univerzitního profesora fyziky Roberta Parka – přeloženo z článku „The Seven Warning Signs of Bogus Science“:

1. Pseudovědec předhazuje svá tvrzení okamžitě médiím.

Poctivost (mravní integrita) vědy spočívá v ochotě vědců předkládat nové myšlenky a zjištění ke zkoumání dalším vědcům. Čili, vědci očekávají, že jejich kolegové představí nová zjištění nejprve jim. Pokus obejít posouzení od sobě rovných pomocí okamžitého zveřejnění nových výsledků v médiích, a tudíž veřejnosti, nasvědčuje tomu, že práce pravděpodobně není schopna čelit důkladnému přezkoumání ostatními vědci.

2. Pseudovědec tvrdí, že výkonný establishment se snaží potlačit výsledky jeho práce.

Hlavní myšlenkou je, že establishment se pravděpodobně nezastaví před ničím ve snaze potlačit objevy, které by mohly posunout rovnováhu bohatství a moci ve společnosti. Často tito pseudovědci popisují tradiční vědu jako součást širšího spiknutí (spolčení), jehož součástí je i průmysl a vláda. Například tvrzení, že se ropné společnosti snaží překazit vynález automobilu, který by byl poháněn vodou, je jasným ukazatelem toho, že představa takového auta je nesmysl.

3. Příslušný vědecký výsledek je vždy na samé hranici detekce (zjistitelnosti / identifikovatelnosti).

Bohužel, neexistuje žádná zřetelná fotografie létajícího talíře či „Lochnesské příšery“. Všechna vědecká měření musí zápasit s určitým stupněm rušivosti či statistickými výkyvy. Pokud ale poměr signál-šum nelze vylepšit, ani v podstatě, není výsledek s největší pravděpodobností pravdivý a práce není vědecká.

4. Důkazy objevu jsou založeny na náhodném pozorování spíše než vědecké analýze.

Pokud se moderní věda v minulém století něco naučila, pak je to nedůvěřovat nepodloženým důkazům. Protože takové důkazy mívají velmi silný emocionální účinek, slouží k udržování řady pověr i v době moderní vědy.

5. Pseudovědec tvrdí, že domněnka je věrohodná, protože přetrvala staletí.

Existuje přetrvávající mýtus, že před stovkami či dokonce tisíci lety, dávno předtím než kdokoliv věděl, že krev proudí tělem nebo že bakterie způsobují nemoci, ovládali naši předkové zázračné postupy, kterým moderní věda nedokáže porozumět. Mnoho z toho, co je označováno pojmem „alternativní medicína“, je součástí tohoto mýtu.

6. Pseudovědci pracují v izolaci.

Obraz osamělého génia, který se lopotí v ústraní v podkrovní laboratoři a přijde s revolučním objevem, je základem hollywoodských sci-fi filmů, ale v reálném životě je těžké takovéto příklady najít. Vědecké průlomové objevy jsou dnes téměř vždy syntézou práce mnoha vědců.

7. Pseudovědec musí předložit nové přírodní zákony, aby vysvětlil výsledky svých bádání.

Nový přírodní zákon použitý k vysvětlení nějakého neobvyklého (mimořádného) výsledku nesmí být v konfliktu s tím, co už je známo. Jestliže musíme měnit existující přírodní zákony nebo předkládat nové zákony, abychom objasnili výsledek svého pozorování, je tento výsledek téměř vždy nesprávný.