- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
Několik století o lesy na Šumavě pečovali lesníci a předali budoucím generacím Šumavu v takové kráse, že byla v roce 1991 vyhlášena Národním parkem. Současná správa parku opustila lesnický způsob (který se podle ní pro Národní park nehodí), ponechala bývalé hospodářské lesy samovolnému vývoji a řídí Šumavu na základě vědeckých objevů. A vědecký objev stíhá vědecký objev. Proti kůrovci se již nebojuje nejúčinnějším zastaralým způsobem pilou a sekyrou, ale vědeckým objevem, entopatogenní houbou Beauveria. Téměř v každém vydání časopisu Šumava, oficiálního zpravodaje Národního parku, je prezentován nějaký nový vědecký objev na Šumavě. Poslední vědecký objev zveřejnila v tisku správa parku minulý týden: pod uschlými stromy vyrůstá nový les!
Americký fyzik Robert Park charakterizoval kdysi rozdíly mezi vědou a pseudovědou. Myslím, že tento text by si měla správa parku pořádně prostudovat. Hned v úvodu Park říká: „Pseudovědec předhazuje svá tvrzení okamžitě médiím. Poctivost či mravní integrita vědy spočívá v ochotě vědců předkládat nové myšlenky a zjištění ke zkoumání dalším vědcům. Čili, vědci očekávají, že jejich kolegové představí nová zjištění nejprve jim. Pokus obejít posouzení od sobě rovných pomocí okamžitého zveřejnění nových výsledků v médiích (a tedy okamžité představení veřejnosti) nasvědčuje tomu, že práce pravděpodobně není schopna čelit důkladné oponentuře či přezkoumání ostatními vědci“.
Nikdo z odborníků, lesníků či politiků, kteří kritizují současný experiment s usycháním obrovských lesních ploch na Šumavě, nezpochybňuje to, že někde opravdu pod uschlými stromy nějaký les vyroste. Ale diskuse je přeci o tom, proč je potřeba se s novou nadějí lesa chlubit a za jakou cenu nové semenáčky na Šumavě vyrůstají. Za cenu odumírání tisíců hektarů staletých lesů, za cenu odumírání několik set let starých pralesních zbytků, za cenu zničení tisíců hektarů zeleného lesa, za cenu zcela změněného charakteru šumavské krajiny, za cenu nedoceněného rizika, že rozsáhlé odlesněné plochy Šumavy podlehnou erozi, za cenu změny vodních režimů či za cenu ohrožení sousedních lesů kůrovcovou kalamitou šířící se z národního parku. O překot publikované vědecké objevy ze Šumavy nemohou nahradit fakt, že se Národnímu parku dosud nepodařilo najít ve společnosti konsensus ohledně experimentu, který se Šumavou provádí.
Tomáš Jirsa
Sedm znaků pseudovědy podle univerzitního profesora fyziky Roberta Parka – přeloženo z článku „The Seven Warning Signs of Bogus Science“:
1. Pseudovědec předhazuje svá tvrzení okamžitě médiím.
Poctivost (mravní integrita) vědy spočívá v ochotě vědců předkládat nové myšlenky a zjištění ke zkoumání dalším vědcům. Čili, vědci očekávají, že jejich kolegové představí nová zjištění nejprve jim. Pokus obejít posouzení od sobě rovných pomocí okamžitého zveřejnění nových výsledků v médiích, a tudíž veřejnosti, nasvědčuje tomu, že práce pravděpodobně není schopna čelit důkladnému přezkoumání ostatními vědci.
2. Pseudovědec tvrdí, že výkonný establishment se snaží potlačit výsledky jeho práce.
Hlavní myšlenkou je, že establishment se pravděpodobně nezastaví před ničím ve snaze potlačit objevy, které by mohly posunout rovnováhu bohatství a moci ve společnosti. Často tito pseudovědci popisují tradiční vědu jako součást širšího spiknutí (spolčení), jehož součástí je i průmysl a vláda. Například tvrzení, že se ropné společnosti snaží překazit vynález automobilu, který by byl poháněn vodou, je jasným ukazatelem toho, že představa takového auta je nesmysl.
3. Příslušný vědecký výsledek je vždy na samé hranici detekce (zjistitelnosti / identifikovatelnosti).
Bohužel, neexistuje žádná zřetelná fotografie létajícího talíře či „Lochnesské příšery“. Všechna vědecká měření musí zápasit s určitým stupněm rušivosti či statistickými výkyvy. Pokud ale poměr signál-šum nelze vylepšit, ani v podstatě, není výsledek s největší pravděpodobností pravdivý a práce není vědecká.
4. Důkazy objevu jsou založeny na náhodném pozorování spíše než vědecké analýze.
Pokud se moderní věda v minulém století něco naučila, pak je to nedůvěřovat nepodloženým důkazům. Protože takové důkazy mívají velmi silný emocionální účinek, slouží k udržování řady pověr i v době moderní vědy.
5. Pseudovědec tvrdí, že domněnka je věrohodná, protože přetrvala staletí.
Existuje přetrvávající mýtus, že před stovkami či dokonce tisíci lety, dávno předtím než kdokoliv věděl, že krev proudí tělem nebo že bakterie způsobují nemoci, ovládali naši předkové zázračné postupy, kterým moderní věda nedokáže porozumět. Mnoho z toho, co je označováno pojmem „alternativní medicína“, je součástí tohoto mýtu.
6. Pseudovědci pracují v izolaci.
Obraz osamělého génia, který se lopotí v ústraní v podkrovní laboratoři a přijde s revolučním objevem, je základem hollywoodských sci-fi filmů, ale v reálném životě je těžké takovéto příklady najít. Vědecké průlomové objevy jsou dnes téměř vždy syntézou práce mnoha vědců.
7. Pseudovědec musí předložit nové přírodní zákony, aby vysvětlil výsledky svých bádání.
Nový přírodní zákon použitý k vysvětlení nějakého neobvyklého (mimořádného) výsledku nesmí být v konfliktu s tím, co už je známo. Jestliže musíme měnit existující přírodní zákony nebo předkládat nové zákony, abychom objasnili výsledek svého pozorování, je tento výsledek téměř vždy nesprávný.