• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
2009»

Takovou Šumavu chceme?

Lesničtí odborníci, hejtmani i šumavští starostové několik let varovali ministerstvo životního prostředí, že experiment s ponecháním rozsáhlých smrkových monokultur na Šumavě v tzv. bezzásahovosti povede ke kůrovcové kalamitě. Ministerstvo i Správa Národního parku Šumava naše varování neustále bagatelizovaly a tvrdily, že mají kůrovce pod kontrolou.Letošní těžby v NP Šumava ale předčily veškeré prognózy MŽP. Ještě nedávno mluvčí ministerstva Kašpar napsal, že letošní těžba kvůli kůrovci v NP Šumava bude maximálně 130 tisíc kubíků. Hluboce se mýlil. Nebo záměrně nemluvil pravdu?

Je zřejmé, že v národním parku bude letos vytěženo 300 tis. kubíků. To s sebou přinese i nežádoucí holiny o celkové rozloze asi 800 hektarů. K tomu je nezbytné připočíst i další plochy mrtvého lesa, kde se stále nezasahuje. Ty za letošní rok přibudou v rozsahu také přibližně 800 ha. Letos tedy ubude zhruba 1600 ha starého a živého lesa.Podle všech odhadů vznikají v NP Šumava největší plochy holin v Evropě a v úbytku lesa má NPŠ také rekord. Ale Správa NPŠ je nepoučitelná: v bezzásahových zónách si nadále kůrovce množí, aby k jeho potlačení o několik kilometrů dále masivně kácela a vytvářela holiny.Podle odborníků se dá odhadovat, že příští rok by na Šumavě mohly odumřít až dva milióny stromů.Kde jsou všechny zelené nevládní organizace a okrašlovací spolky, aby bily na poplach, že se v národním parku kácí jako o život? Všichni už vědí, že se jejich „experiment“ s bezzásahovostí nepovedl. Aktéři „bezzásahovosti“ cudně mlčí, protože by museli přiznat: současné masivní těžby a vytváření holin jsou daní za nikým neschválený a nelegálně prosazený experiment. Bývalého ředitele Žlábka zelené nevládní organizace hanlivě nazývaly „ředitel pařez“ a vyštípaly ho z vedení, když těžil zlomek současného množství! Dnes se naopak Správa NPŠ stává významným regionálním obchodníkem se dřevem. To je opravdu národní park? Takovou Šumavu chceme?

Právo, 30. 10. 2009