- Takovou Šumavu chceme?
- Je kůrovec trojským koněm?
- Média pomáhají extrémistům
- Šumava umírá a volá o pomoc
- Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
- Mediální bitva o budoucnost Šumavy
- Koloběžka
- Kauza Entropa by neměla skončit omluvou Evropě
- Jaká je cena za vládu se zelenými?
- Bramboračka, bramboračka a zase bramboračka...
- Šumava suchá, vykácená nebo zelená?
- Co hájí ruští mírotvorci? Ruské zájmy
- Šumavský park odepsal staleté lesy
- Neodepisujme srdce Šumavy
- Sedm otázek pro vedení Národního parku Šumava
- Češi v Srbsku si po staletí udržují zvyky, jazyk a kulturu
- Přemnožený kůrovec na Šumavě způsobuje škody také za hranicemi
- Aktuální stav na Šumavě
- Komplikovaná cesta Turecka do Evropské unie
- Vztah Gruzie a Ruska
- Švédský hrdina, který zachránil za války 15 tisíc Židů před smrtí, zahynul později v sovětském zajetí
- Pohled na situaci v Srbsku
- Chtějí na Šumavě zatáhnout zelenou oponu?
- Vánoční
- Zima na Lipně
- Sousedé a tetičky Baráčníci
- Využijme vstupu do Schengenského prostoru a propojme Bavorský a Šumavský národní park
- Složité cesty spravedlnosti v Kosovu
- Šumava zas a znova
- Čemu může prospět souhlas s radarem
- Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
- Obrana starostů šumavských obcí
- Albánie jako zamyšlení o globálním světě
- Několik úvah o symbolice nových hlubockých zvonů
- Asie, Uzbekistán – na vlastní oči
- Na návštěvě v Srbsku
- Rumunsko – několik poznámek
- Podněstří – černá díra Evropy
- Kosovo jako problém na desítky let.
- Jugoslávie anebo Srbsko a Černá Hora?
- Chvála globalizace
- Gruzie – život mezi Evropou a Asií
- Černá Hora na cestě k nezávislosti ?
- Samostatnost Černé Hory není až tak dobrá zpráva
- Situace v Čečensku se bohužel nezlepšuje
- Jak dál s výcvikovým prostorem Boletice?
- Černobylská oblast šestnáct let po tragedii
- Ázerbajdžan
- Arménská genocida
- Arménie
- Jak jsem potkal Aluminiovou královnu
- Neschovávejte se za UNESCO
- Odvrácená tvář Afriky
- Šumava potřebuje dohodu, kompromis a také koncepci
- Cenné lesy je třeba uchovat a také zlepšit jejich stav
- Za československými legionáři na Sibiři
- Rusko, Krasnojarsk
- Situace Maďarska nechť je nám výzvou
- Pravda a mýty o státu Izrael
- Dlouhodobé změny klimatu a politika spolu souvisejí
- Ve většině zemí světa se žije mnohem hůř
- Šumavě klinká umíráček
- Podpořme demokracii v Rusku
- Zachraňme Šumavu - evropský klenot
- Kůrovec útočí
- Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
- Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Pravda a mýty o státu Izrael
Návštěva Izraele má vždy dvě roviny. Je to země, kde se odehrávala celá biblická historie, což má pro nás, křesťany, velký symbolický význam. Nazaret, Betlém, Galilea, řeka Jordán, Jeruzalém. Vše je na dosah a vše je přesně tak jako v bibli. Snad největším zážitkem bylo kráčet v Jerusalemě po 2000 let staré římské cestě Kardo, tedy po stejné dlažbě, po které kdysi kráčel Ježíš.Druhá rovina je stát Izrael. Židovská země vklíněná do arabského světa vznikla v roce 1947 jako reakce na holocaust. Izraelské vnímání světa je ovlivněno tímto prožitkem a vyplývá z něho zásada, že se židé musejí spoléhat hlavně sami na sebe. Že se může stát, že jim tak jako v době holocaustu nikdo nepomůže. Tento fakt tvoří jakousi tvrdost a zároveň pružnost izraelské společnosti.
Jednou z nejrozšířenějších otázek, kterou jsem před odletem do Izraele slyšel od svých přátel, bylo, zda se nebojím o svoji bezpečnost. Opak je pravdou. Realita hrozeb, kterým Izrael za posledních několik let čelil, se měnila od palestinských sebevrahů, přes Hizbaláh až po Al-Kaidu. Se všemi hrozbami se však izraelský stát vyrovnal. Počet civilních obětí rok od roku klesá a v letošním roce jich bylo zatím "pouhých" 26. Cenou za tuto bezpečnost jsou kontroly při vstupu do restaurací i obchodů, samopaly ozbrojení policisté (i civilisté) v ulicích a v neposlední řadě vysoké ploty oddělující palestinská území. Je běžné potkat školní výlet s paní učitelkou se samopalem. Ostatně, v Izraeli nikdy nebyl zrušen výjimečný stav vyhlášený při vzniku státu. Nikdy se neuplatňuje, ale co kdyby. Důležité však je, že se opravdu cítíte bezpečně.Izrael je zcela jistě země plotů a zdí. Kromě tisíciletých Jeruzalémských zdí jsou dnes pravděpodobně nejslavnější ploty a betonové bariéry oddělující palestinské oblasti od židovských. Překvapivě, osmimetrové betonové zdi jsou levnější a mobilnější než drátěné elektronicky zajištěné ohradníky. Vše hlídají kamery. Zejména ochránci lidských práv existenci plotů kritizují. Avšak skutečnost, že se podařilo za pět let snížit počet obětí teroristických útoků ze stovek na jednotky existenci plotů částečně ospravedlňuje. Ředitel Americko-židovského výboru Eran Lerman nás ujišťoval, že se nejedná o boj proti arabskému světu či proti muslimům, ale o boj proti "moderní politické perverzi muslimského náboženství". Podle Izraele stojí za současným ohrožením Írán, který investuje stovky milionů dolarů ročně do Hizbaláhu a zvyšuje tlak na islámský džihád, aby obnovil teroristické útoky v Izraeli. Naopak, Egypt, Jordánsko, Saudská Arábie a státy v Perském zálivu vidí situaci podobně jako Izrael a obávají se, že vliv Íránu přes Sýrii dosáhne i na ně.Celý Izrael (a s ním skoro celý svět) proto hledí se znepokojením na vývoj íránského jaderného programu. Ten je potřeba zastavit a "svět nemůže čekat, že to Izrael udělá za něj", komentuje situaci vysoký úředník ministerstva zahraničí v narážce na situaci v roce 1981, kdy Izrael vybombardoval podobné zařízení v Iráku. Pokud se tak totiž nestane, výrazně se zhorší izraelská bezpečnostní pozice a nic na tom nezmění ani betonové zdi.Pro většinu lidí žijících v západní civilizaci je asi dost obtížné porozumět původu a zákulisí tohoto konfliktu, stejně tak jako i mentalitě lidí, která je tolik ovlivňována jejich hluboce zakořeněným náboženským cítěním. Ale i tak - nebo i právě proto pro nás Izrael zůstává fascinující zemí, kterou určitě stojí za to poznat a navštívit.
Českobudějovický deník | 7.11.2006 | rubrika: Publicistika | strana: 28 |