• CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY Zemědělství by nemělo plnit pouze funkci dotacemi živeného "pečovatele" o krajinu, ale mělo by živit místní obyvatele. Proto podporuji jihočeské potraviny a projekt “Chutná hezky. Jihočesky”. Snažím se pomáhat také konkrétním výrobcům, jako je třeba Lihovar Poněšice. A hlavně jihočeské potraviny jím — tuto podporu našim potravinám můžeme poskytovat všichni.

    více »
  • VE SPOLCÍCH MAJÍ LIDÉ K SOBĚ BLÍŽ Spolky jsou nedílnou součástí života každé obce. Ve spolcích mají lidé k sobě blíž a přirozeně se tam řeší všechny problémy obce. Proto spolky dlouhodobě podporuji, stejně jako pomáhám starostům. Kolegové mi zavolají, když něco potřebují, ať už se to týká rozvoje obce, financí nebo jednání s úřady. Jako ocenění své práce vnímám oficiální podporu Svazu obcí NP Šumava a Svazku Lipenských obcí.

    více »
  • ZA ZELENOU ŠUMAVU Na Šumavě jde o ochranu přírody, ale i o zaměstnanost, rozvoj regionu, turistický ruch a odkaz budoucím generacím. Bojuji za “zelenou Šumavu”, aby lesy zůstaly zelené a hluboké a ne, aby uschly jako důsledek šířící se kůrovcové kalamity a snahy aktivistů z Hnutí Duha zavést zde tzv. divočinu, která právě k masivnímu usychání lesa vede. A to přesto, že “zelenou Šumavu” chce veřejnost, starostové, rada národního parku i astupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje.

    více »
  • NE KVÓTÁM! CHRÁNIT HRANICE Byl jsem jeden z prvních politiků, který otevřeně mluvil o problému nelegální migrace. A jsem jeden z mála, který to viděl na vlastní oči. Evropa se dnes nachází v největším ohrožení od konce druhé světové války. Co s tím? Dodržovat mezinárodní úmluvy. Uprchlík má právo žádat o azyl, ale je na dané zemi, jestli mu ho udělí. Žádné kvóty! A především začít chránit hranice. Musíme posílit armádu a její rozpočet. Proto opět navrhnu změnu ústavního zákona o navýšení rozpočtu armády z 1% na 2%.

    více »
  • TRADIČNÍ SYMBOLY NAŠÍ KRAJINY Křížky a kapličky jsou trvalé symboly naší krajiny. Jsou důležité pro každého, kdo je tady doma. Když jsem se stal senátorem, navrhl jsem Jihočeskému kraji program “oprav drobné krajinné architektury”, do nějž každoročně vkládá prostředky jak kraj, tak JE Temelín. Z posledních opravených mohu zmínit návesní kapli v Malovicích, kapličku v Rožmitále na Šumavě, Boží muka v Horním Dvořišti a Křeplicích nebo kaple v Trhových Svinech. Od roku 2005 bylo takto opraveno přes sto památek. Určitě v tom budu pokračovat i nadále.

    více »
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
2009»

Pravda a mýty o státu Izrael

Návštěva Izraele má vždy dvě roviny. Je to země, kde se odehrávala celá biblická historie, což má pro nás, křesťany, velký symbolický význam. Nazaret, Betlém, Galilea, řeka Jordán, Jeruzalém. Vše je na dosah a vše je přesně tak jako v bibli. Snad největším zážitkem bylo kráčet v Jerusalemě po 2000 let staré římské cestě Kardo, tedy po stejné dlažbě, po které kdysi kráčel Ježíš.Druhá rovina je stát Izrael. Židovská země vklíněná do arabského světa vznikla v roce 1947 jako reakce na holocaust. Izraelské vnímání světa je ovlivněno tímto prožitkem a vyplývá z něho zásada, že se židé musejí spoléhat hlavně sami na sebe. Že se může stát, že jim tak jako v době holocaustu nikdo nepomůže. Tento fakt tvoří jakousi tvrdost a zároveň pružnost izraelské společnosti.

Jednou z nejrozšířenějších otázek, kterou jsem před odletem do Izraele slyšel od svých přátel, bylo, zda se nebojím o svoji bezpečnost. Opak je pravdou. Realita hrozeb, kterým Izrael za posledních několik let čelil, se měnila od palestinských sebevrahů, přes Hizbaláh až po Al-Kaidu. Se všemi hrozbami se však izraelský stát vyrovnal. Počet civilních obětí rok od roku klesá a v letošním roce jich bylo zatím "pouhých" 26. Cenou za tuto bezpečnost jsou kontroly při vstupu do restaurací i obchodů, samopaly ozbrojení policisté (i civilisté) v ulicích a v neposlední řadě vysoké ploty oddělující palestinská území. Je běžné potkat školní výlet s paní učitelkou se samopalem. Ostatně, v Izraeli nikdy nebyl zrušen výjimečný stav vyhlášený při vzniku státu. Nikdy se neuplatňuje, ale co kdyby. Důležité však je, že se opravdu cítíte bezpečně.Izrael je zcela jistě země plotů a zdí. Kromě tisíciletých Jeruzalémských zdí jsou dnes pravděpodobně nejslavnější ploty a betonové bariéry oddělující palestinské oblasti od židovských. Překvapivě, osmimetrové betonové zdi jsou levnější a mobilnější než drátěné elektronicky zajištěné ohradníky. Vše hlídají kamery. Zejména ochránci lidských práv existenci plotů kritizují. Avšak skutečnost, že se podařilo za pět let snížit počet obětí teroristických útoků ze stovek na jednotky existenci plotů částečně ospravedlňuje. Ředitel Americko-židovského výboru Eran Lerman nás ujišťoval, že se nejedná o boj proti arabskému světu či proti muslimům, ale o boj proti "moderní politické perverzi muslimského náboženství". Podle Izraele stojí za současným ohrožením Írán, který investuje stovky milionů dolarů ročně do Hizbaláhu a zvyšuje tlak na islámský džihád, aby obnovil teroristické útoky v Izraeli. Naopak, Egypt, Jordánsko, Saudská Arábie a státy v Perském zálivu vidí situaci podobně jako Izrael a obávají se, že vliv Íránu přes Sýrii dosáhne i na ně.Celý Izrael (a s ním skoro celý svět) proto hledí se znepokojením na vývoj íránského jaderného programu. Ten je potřeba zastavit a "svět nemůže čekat, že to Izrael udělá za něj", komentuje situaci vysoký úředník ministerstva zahraničí v narážce na situaci v roce 1981, kdy Izrael vybombardoval podobné zařízení v Iráku. Pokud se tak totiž nestane, výrazně se zhorší izraelská bezpečnostní pozice a nic na tom nezmění ani betonové zdi.Pro většinu lidí žijících v západní civilizaci je asi dost obtížné porozumět původu a zákulisí tohoto konfliktu, stejně tak jako i mentalitě lidí, která je tolik ovlivňována jejich hluboce zakořeněným náboženským cítěním. Ale i tak - nebo i právě proto pro nás Izrael zůstává fascinující zemí, kterou určitě stojí za to poznat a navštívit.

Českobudějovický deník | 7.11.2006 | rubrika: Publicistika | strana: 28 |